Od zacpaných ulic mají pomoci nové obchvaty

Hned po změně společenských poměrů v roce 1989 začali lidé houfně opouštět hromadnou dopravu a přesedli do automobilů. Ještě počátkem devadesátých let cestovalo ve velkých českých městech v ranní dopravní špičce autem do práce jen deset procent lidí a zbytek jel veřejnou dopravou. Nyní ovšem jezdí auty do práce čtyři lidé z deseti. Ucpané ulice českých měst tak ovlivňuje především to, že řidiči jezdí svými auty mnohem více než dříve.

Jen v Praze se v posledním desetiletí zvýšila intenzita dopravy více než dvojnásobně. V tomto ohledu má metropole před ostatními českými městy obrovský náskok. Zatímco například v Ostravě nebo Plzni ujedou za pracovní den všechna auta dohromady tři, respektive dva miliony kilometrů, v Praze ujedou celkem šestnáct milionů kilometrů.
Množství vozů proto začalo výrazně ovlivňovat i život ve městech a jejich přestavitelé začali stavět nové silnice, protože ty staré už nestačí zvýšené množství vozů pojmout.

Radnice hlavního města si o něco volnější ulice slibuje až od dokončení vnitřního městského okruhu se soustavou nových tunelů a také od kompletního vnějšího obchvatu metropole. Tyto stavby za desítky miliard korun však mají být dokončeny teprve za deset let.

Nejzatíženější komunikací v republice je část pražské severojižní magistrály u hlavního nádraží a Jižní spojka, kterou využívají jako tranzitní trasu i řidiči jedoucí přes Prahu od Brna ve směru na Plzeň, Kladno či Karlovy Vary. Oběma ulicemi projíždí denně více než sto tisíc aut, což je téměř dvojnásobek počtu aut, který jezdí nejfrekventovanějším úsekem dálnice D1 u vjezdu do Prahy.

"Po dokončení městského silničního okruhu by se měla magistrála u nádraží o něco uvolnit, ale Jižní spojce pomůže až dostavění severního obchvatu Prahy. Po nynějším okruhu na severu Prahy, který vede přes Letnou, totiž nemohou jezdit těžká nákladní auta, a všechna proto jedou přes Jižní spojku," řekl náměstek ředitele pražského Ústavu dopravního inženýrství Zdeněk Balcar.

V Brně je nejproblémovějším místem ulice Koliště, kudy denně projíždí čtyřicet osm tisíc vozidel. "V místě řadicích pruhů jsme vybudovali třípruh, aby se doprava uvolnila, ale šířkové uspořádání komunikace je konstantní, nelze s tím více dělat," sdělil František Jeglík z brněnského magistrátu. Podle něj se radnice snaží omezovat vjezd do centra, ale firmy a obyvatelé ze středu Brna mají na vjezd výjimku.

Specifický problém se stále chybějícím obchvatem města mají v Plzni. "Město je spojkou mezi dvěma konci jedné dálnice.

Proto se nám do města dostávají automobily, které jím pouze musí projet," řekl primátor Jiří Šneberger s tím, že Plzni chybí i vnější a vnitřní městský okruh. "Tuto záležitost možná padesát let nikdo neřešil. Dnešní hlavní tahy proto stále kopírují takzvané viktoriánské cesty, které všechny vedly do středu města. Jenže dokončení okruhu si vyžádá astronomické částky a já vidím dokončení tohoto projektu v horizontu dvaceti až třiceti let," sdělil Šneberger. Tvrdí však, že s dopravní situací ve velkých městech nebudou řidiči nikdy spokojeni, protože například v zámoří existují dopravně skvěle vyřešená města, a přesto tam řidiči stojí v zácpách.

Řidiče v Ostravě nejvíce trápí přetížená křižovatka hlavní dopravní tepny - ulice 28. října, s ulicí Mariánskohorskou. "Tato křižovatka měla být kdysi mimoúrovňová, ale stavěla se před třiceti lety a z úsporných důvodů ji zřejmě postavili jako obyčejnou," řekl náměstek ostravského primátora Ladislav Stuchlík. Podle něho by této křižovatce měl ulehčit takzvaný severní spoj centra města se čtvrtí Poruba. "Začne se stavět v roce 2002, hotový bude v roce 2007," uvedl Stuchlík.