Od první chvíle, kdy se v lidském vědomí objevil, představoval vesmír pro člověka přímo symbol nehybnosti. Až ve dvacátých letech ruský fyzik Alexandr Fridman vypočítal, že se může i rozpínat, a americký astronom Edwin Hubble to zpozoroval a změřil. Což znamenalo, že vesmír musel mít nějaký počátek (začalo se mu říkat velký třesk). Těsně po druhé světové válce pak rusko-americký fyzik George Gamow usoudil, že pokud hypotéza velkého třesku platí, musely tu po něm dodnes zůstat nějaké stopy elektromagnetického záření (začalo se mu říkat reliktní, zbytkové). V honu na něj se angažovali zejména američtí fyzikové Robert Dicke a William Peebles, kteří i odhadli, že ono zbytkové záření by dnes mělo mít povahu mikrovln (vln milimetrových až decimetrových). Ve stejné době dva jejich kolegové, Arno Penzias a Robert Wilson z Bellových laboratoří v New Jersey, dostali za úkol zdokonalit rádiové spojení s balonovými družicemi Echo. Při testování k tomu potřebného citlivého detektoru mikrovln narazili na neočekávaný slabý šum. Začali aparaturu prověřovat, uklidili i ptačí trus na anténě, ale šumu na vlnách desítek milimetrů se nezbavili. Nakonec zjistili, že objevili reliktní záření. Objev publikovali v březnu 1965, o třináct let později dostali Nobelovu cenu (Gamow mezitím zemřel, Dicke s Peeblesem ostrouhali). Hypotéza velkého třesku se stala dnes už všeobecně přijímanou teorií.
Korunovace izotopu
Drama, zahájené koncem roku 1938 objevem štěpení uranu, pokračuje. Ví se už, jak obrovská energie se uvolňuje, ví se i to, že počet vyzářených neutronů umožňuje řetězovou reakci. V březnu 1940 pak kolektiv amerických vědců posílá do časopisu Physical Review stať s touto hlavní myšlenkou: Takzvanými pomalými neutrony se štěpí pouze izotop uranu 235, takže pouze ten je využitelný pro štěpnou reakci. Izotopu 235 je v přírodním uranu jen asi 0,7 procenta, takže na scénu vstupuje velmi obtížný problém oddělování izotopů. Ten mimochodem bude hlavní příčinou neúspěchu při vývoji německé jaderné bomby.
Vygumovaný dětský vrah
Během března 1960 začíná v Československu akce proti jedné z nejzákeřnějších dětských nemocí - obrně. Desetitisíce zdravotníků dokážou tři a půl milionu dětí od dvou měsíců do patnácti let očkovat během deseti dnů! A výsledek? V červenci 1960 se na našem území vyskytnou jen dva případy: jeden nemocný si obrnu přiveze z Egypta, druhý z Jugoslávie. Očkování víceméně pokračuje dosud, a dětská obrna se u nás prakticky nevyskytuje.
Světový český geolog
27. března 1895 umírá ve Vídni František Pošepný (narozen 1836). Jako profesor báňské akademie v Příbrami vypracoval revoluční vědeckou teorii vzniku rudních ložisek z horkých roztoků vystupujících ze zemské kůry. Druhé vydání jeho hlavního díla The Genesis of Ore deposits z roku 1902, opatřené poznámkami a doplňky nejvýznamnějších geologů, se nadlouho stává biblí světové ložiskové geologie. Pošepného jméno dnes nese čestná plaketa Akademie věd za zásluhy o rozvoj geologických věd.
První česká mašina
Vlaky jezdí v českých zemích už téměř dvě třetiny století, ale vlastní "parní flotila" začíná vznikat až od 28. března 1900, kdy z pražské První českomoravské strojírny vyjíždí lokomotiva jménem "Na zdar!" (její jen o něco mladší sestra je k vidění v Národním technickém muzeu). Poslední parní lokomotiva byla u nás vyrobena roku 1958.
- pátek 24. března 2000
