Jak Andrej Babiš, tak Bohuslav Sobotka odmítají, aby byli lidé kriminalizováni za hanobení hlavy státu, jak navrhuje 64 poslanců, včetně třiceti z jejich politických uskupení

Jak Andrej Babiš, tak Bohuslav Sobotka odmítají, aby byli lidé kriminalizováni za hanobení hlavy státu, jak navrhuje 64 poslanců, včetně třiceti z jejich politických uskupení | foto: Dan Materna, MAFRA

Od návrhu trestat hanobení hlavy státu se distancovali Babiš i Sobotka

  • 295
Jak šéf ANO, vicepremiér Andrej Babiš, tak lídr sociálních demokratů, předseda vlády Bohuslav Sobotka odmítají, aby byli lidé kriminalizováni za hanobení hlavy státu, jak navrhuje 64 poslanců, včetně třiceti z jejich politických uskupení. Vedení Babišova ANO se od návrhu, pod nímž je jako hlavní autor uveden komunista Zdeněk Ondráček, oficiálně distancovalo.

„Je to zákon protiústavní, je to potírání svobody slova a demokracie. My se nemůžeme vracet k zákonům, které jsme tu měli za komunistického režimu,“ řekl k návrhu na znovuzavedení trestného činu hanobení prezidenta vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš.

Předsednictvo ANO se od návrhu trestat hanobení hlavy státu distancovalo. „Až na jednoho člena, který se zdržel, všichni odhlasovali, že se od toho distancujeme,“ uvedl.

Extrémních návrhů bude podle Sobotky přibývat

Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude s koncem volebního období přibývat extrémních návrhů na změny zákonů, protože tím jejich autoři upoutají pozornost. Návrh by podle něj vrátil Česko o 27 let zpět.

„Cílem těchto návrhů většinou je zazářit jako kometa, získat v danou chvíli mediální pozornost a pak se opět ponořit zpět do té hromady návrhů v Poslanecké sněmovně, kde v klidu vyčkají na to, až spadnou pod stůl, až skončí volební období,“ řekl po jednání vlády Sobotka.

„Musíme počítat s tím, že s koncem volebního období bude přibývat podivných a hodně extrémních návrhů,“ uvedl Sobotka.

Proti návrhu vystoupil i ministr obrany Martin Stropnický. „Vzhledem k časové blízkosti oslav státního svátku považuji návrh za bezpředmětný a nešťastný,“ řekl ministr obrany.

„To, kdo je hlavním propagátorem a veřejně s tímto návrhem vystupuje, tuto nešťastnost ještě násobí,“ narážel Stropnický na Zdeňka Ondráčka, poslance za KSČM, který v lednu 1989 aktivně zasahoval v řadách SNB proti studentům na Národní třídě.

Vadí mi hanobení symbolů, na něž máme být hrdí, řekl Štěch

Proti hanobení symbolů vystoupil znovuzvolený předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD. „Musím říci, že hanobení symbolů naší země považuji za špatnou věc, ať už je to nahý zadek na armádu našich spojenců, nebo zcizení prezidentské standarty a nahrazení těmi trenkami, myslím, že to je nedůstojné,“ prohlásil Štěch.

„Vadí mi hanobení symbolů, na které bychom všichni měli být hrdí, protože ta standarta tam byla, když tam byl Tomáš Garrrigue Masaryk, jestli se nepletu, když tam byl Václav Havel. Svým způsobem je to i útok na tyto osoby, i když chtěli dát najevo protest proti jiné osobě,“ řekl ke zcizení hradní standarty a jejímu nahrazení červenými trenýrkami. „Tyto věci by měly být posvátné, těch by se dotýkat neměli,“ je přesvědčen Štěch.

Narážel tím na akci skupiny Ztohoven, která prezidentskou standartu nahradila červenými trenýrkami. Štěch se k hanobení symbolů státu vyjádřil, když komentoval dotaz na návrh 64 poslanců z KSČM, ANO, ČSSD a Úsvitu, kteří navrhují až rok vězení pro to, kdo veřejně hanobí prezidenta republiky.

Na druhou stranu, ač hanobení symbolů země považuje za špatné, podle trestního práva by to šéf Senátu nepostihoval. „Jestli se ti lidé cítí nějakými hrdiny, tak pro mě to není přijatelné. Ale říci, že to je trestný čin a budou za to sazby v trestním zákoníku by bylo velmi riskantní,“ řekl předseda Senátu.

„Myslím, že nejsme schopni najít přesnou hranici, kdy to je nějaký projev občanského názoru, protestu, a kdy je to hrubý čin, že by si zasloužil, aby byl posuzován podle trestního zákoníku,“ dodal Štěch.

Je přesvědčen, že návrh poslanců se ani do Senátu nedostane. „Kdyby sem nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny, tak si myslím, že tady by měl docela těžkou situaci, tady by asi neměl příliš velkou naději na úspěch,“ uvedl předseda horní komory Parlamentu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video