Zmíněná analýza navrch ukazuje, že ženy s malými dětmi, které místo získají, vydělávají výrazné méně oproti mužům-otcům. Zatímco na kariéru českých mužů totiž nemá založení rodiny výraznější vliv, ženy na dlouhou dobu paralyzuje. „Ve dvou letech dítěte je ekonomicky aktivních pouze dvacet procent žen. Většina žen se na trh práce vrací ve třech letech věku dítěte,“ vysvětluje výsledky analýzy Klára Kalíšková z institutu CERGE-EI.
Zdaleka ne všechny ženy však přejdou z rodičovské rovnou do zaměstnání. „Téměř třicet procent žen s dvouletými a většina žen s tříletými a čtyřletými dětmi se stává nezaměstnanými bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené,“ shrnuje Kalíšková s tím, že míra nezaměstnanosti se mírně liší u středoškolaček a u žen bez maturity.
Ačkoli formálně mají ženy během tříleté ochranné lhůty nárok na návrat do původního zaměstnání, ve skutečnosti po skončení rodičovské „dovolené“ zůstávají často nezaměstnané. Některé zůstávají s dítětem doma déle než tři roky, nárok na návrat do předchozího zaměstnání tedy ztrácejí.
Některé ženy nemají zaměstnání, do kterého by se mohly vrátit. Funkčnost ochranné doby je kromě toho někdy problematická i u žen s nárokem na návrat do zaměstnání. Pracovní místa mohou být během několikaleté rodičovské dovolené zrušena. Zaměstnavatelé se někdy snaží ochrannou dobu obejít.
S počtem dětí se rozdíly ve mzdách mužů a žen prohlubují
Rodičovství se podepisuje nejen na možnostech získat práci, ale rovněž na mzdách žen. Obecně se v současnosti průměrná měsíční mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78 procent průměrné mzdy mužů, a střední mzda na úrovni 85 procent mediánu mezd mužů. Vývoj podle jednotlivých let ukazuje graf.
„Největší rozdíly mezi mzdami žen a mužů jsou právě v období rodičovství,“ říká Mariola Pytlíková, výzkumnice z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. Rozdíly ve mzdách pak podle ní dále rostou s počtem dětí. „Rozdíl mezi platem otce tří dětí a platem matky tří dětí činí 36 procent. Největší rozdíly jsou v době, kdy jsou děti malé,“ říká Pytlíková.
„Ženy představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly, jsou tedy pro český trh práce a z pohledu ekonomického přínosu důležité. Dlouhá doba, kterou tráví mimo trh práce v souvislosti s narozením dítěte a povinnostmi spojenými s péčí o děti, má tedy vliv i na ekonomickou aktivitu České republiky,“ uzavírá Pytlíková.
Ředitelka Gender Studies Helena Skálová s odvoláním na zahraniční zkušenosti uvedla, že se osvědčuje krátká mateřská dovolená v kombinaci s velmi vysokou finanční kompenzací. V některých zemích je kompenzace platu až stoprocentní. V těchto podmínkách pak také lépe funguje sdílená péče obou rodičů. „V České republice je neobvyklé specifikum, že tři roky je žena na full-time doma. Den po třetích narozeninách jde na trh práce a dítě jde na full-time do institucionálního zařízení,“ podotýká Skálová.