Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od Klause k Paroubkovi - české vlády „sebevrahů“

  17:55aktualizováno  17:55
Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 vedlo zemi sedm vlád, Topolánkova je osmá v pořadí. V premiérském křesle se postupně vystřídali Václav Klaus (ODS), Josef Tošovský (nestraník), Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek - všichni z ČSSD.
Strakova akademie

Strakova akademie | foto: Michal BarákiDNES.cz

Vláda Václava Klause - 2. 7. 1992 - 4.7.1996 - "Stabilní"
"Vždy jsem říkával, že kdyby se sdělovací prostředky dívaly na zasedání vlády klíčovou dírkou, byly by překvapeny mírou dělnosti, pracovitosti a v podstatě i přátelskosti jednotlivých členů mezi sebou," hodnotil svoji vládu premiér Václav Klaus. Demisi odevzdal do rukou prezidenta Václava Havla 2. července 1996.

Tehdejší tisk odstupující kabinet označoval jako "stabilní", pozitivně hodnotil, že se podařilo stabilizovat měnu či udržet nízkou nezaměstnanost. Vláda byla naopak kritizována za absenci bytové a ekologické politiky. Achillovou patou však bylo především zdravotnictví. Tento resort se ukázal být bolavým evergreenem i pro všechny další vlády, v jeho čele se vystřídal rekordní počet ministrů a ministryň.

A jak hodnotili Klausovu vládu "obyčejní" lidé? Agentura STEM nechala respondenty, aby oznámkovali její členy. Nejlépe dopadl ministr zahraničí Josef Zieleniec, za ním ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Premiér Klaus byl třetí, dostal známku 2,47. Poslední s "lepší" čtyřkou skončil bývalý ministr životního prostředí František Benda.

Vláda Václava Klause - 4.7. 1996 - 2.1.1998 - "Zimní"
Tato vláda neměla dlouhého trvání. Rozpadu koalice ODS, ODA a KDU-ČSL předcházela roční politická krize. Situaci vyhrotilo především napětí uvnitř samotné ODS, a to kvůli nejasnostem kolem financování strany. V pátek 29. listopadu vyzvali Ivan Pilip a Jan Ruml Klause, aby odstoupil. Tento krok vstoupil do dějin české politiky jako Sarajevský atentát. Na to se lidovci rozhodli, že opustí vládu. V zápětí tak učinila i ODA. Prezident Havel vyzval kabinet k demisi.

Vláda Josefa Tošovského - 2.1.1998 - 22.7.1998 - "Překlenovací"
Tošovského překlenovací vládu "odborníků" chválili především ekonomičtí experti, a to za odvahu uvolnit ceny elektřiny, plynu a nájemného. Kabinet také držel na uzdě státní výdaje.

To ale vládě naopak nepřidalo na oblibě u lidí. Podle výzkumu IVVM důvěra vládě u veřejnosti za šest měsíců postupně polevovala. Naopak ve velké oblibě měl tento kabinet prezident Václav Havel. Děkoval vládě za to, že se ujala vlády na vrcholu krize a pokusila se "vytáhnout trn z paty, i když věděla, že vytahuje trn z paty jiným, a že za půlroční působení udělala úctyhodný kus práce".

Vláda Miloše Zemana - 22.7.1998 - 15.7.2002 - "Sebevražedná"
Nepřítomnost žen v první české levicové vládě odůvodnil její předseda Miloš Zeman, proslulý šťavnatou, leckdy i vulgární rétorikou, slovy o vládě "sebevrahů". Kromě totální maskulinity proslula vláda také svým vysokým věkovým průměrem.

Menšinová vláda ČSSD vznikla díky dohodě s ODS, takzvané opoziční smlouvě. Do práce si vláda "vyhrnula rukávy" s dnes už legendární akcí Čisté ruce.

Za Zemanovy vlády vznikly vyšší územní celky či úřad ombudsmana. Podle komentátorů novin se kabinetu dařilo zapracovat na harmonizaci českého práva s právem EU. Kritici této vládě vyčítají zejména rostoucí zadlužování státu.

Vláda Vladimíra Špidly - 15.7.2002 - 4.8.2004 - "Na půli cesty"
Špidlův kabinet, který tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, se držel při životě jen tak tak stojedničkovou většinou ve Sněmovně. Po dvou letech padl. Předcházela tomu například porážka koalice v prezidentských volbách i neúspěšné volby do Evropského parlamentu. Spory rostly ve vládě i uvnitř ČSSD a Vladimír Špidla tlak neunesl a opustil křeslo předsedy strany i premiéra.

"S Vladimírem Špidlou končí vláda, kterou dva roky trápilo velké dilema. Špidla na začátku sliboval lidem štědrý sociální stát, ale od nástupu k moci jeho lidé pracovali na jeho sešněrování," shrnula pád vlády MF DNES. Špidla zahájil reformní spořivé kroky a tím ztrácel sympatie veřejnosti. "Špidla i sociální demokraté uvízli v půli cesty - neprosadili se ani jako důrazní reformátoři, ani jako obránci osvědčených sociálních jistot."

Vláda Stanislava Grosse - 4.8.2004 - 25.4.2005 - "Bytová"
Nejmladší premiér v českých dějinách se v křesle neudržel ani rok. V lednu 2005 přinesla MF DNES sérii článků o nesrovnalostech ve výdajích a příjmech rodiny Grossových a kolotoč se roztočil... Premiér nedokázal vysvětlit, kde vzal na čtyřmilionový byt, pochybným se jevilo i podnikání jeho ženy. Osobnost Stanislava Grosse tak byla spouštěčem další vládní krize. Ta vyvrcholila koncem dubna premiérovou demisí.

Vláda Jiřího Paroubka - 25.4.2005 - 4.9.2006
Koncem dubna 2005 se třetím sociálnědemokratickým premiérem v jediném volebním období stal Jiří Paroubek. Demisi podal do rukou prezidenta Václava Klause 4. září. - více zde

ČTĚTE TAKÉ: Jak vládla ČSSD: Od Špidly k Paroubkovi

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Mercedes Třída E 2,0 220d...
Mercedes Třída E 2,0 220d...

r.v. 2016, naj. 15 500 km, diesel
1 064 219 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.