Hned tak to ale neudělá. Jeho vláda už 23. března rozhodla o ročním moratoriu na všechny projekty týkající se jaderné energie. V úterý pak schválila návrh dodatku k zákonu, který odkládá všechny plány na hledání vhodných lokalit, stavbu a zprovoznění jaderných zařízení v zemi na neurčito.
Kabinet také v dodatku slibuje, že místo toho zpracuje novou energetickou strategii, upřesnila agentura AP. Dodatek musí ještě schválit senát, ale čeká se, že projde, jelikož Berlusconiho vládní koalice v něm má většinu a souhlasí s ním i opozice.
Podle ministra pro ekonomický rozvoj Paola Romaniho se nová strategie bude týkat příštích dvaceti let. Jasnějších obrysů má nabýt v létě, už teď ale Řím tvrdí, že se chce řídit doporučeními EU a kompetentních italských institucí.
"Důležité je obrátit se k budoucnosti a používat nejmodernější technologie k výrobě čisté energie, zvláště v oblasti obnovitelných zdrojů a zelené energie," řekl ministr. Vládní poradci však soudí, že tato strategie nevylučuje jadernou energetiku v budoucnu, uvedla ČTK.
Německo chce co nejdříve skoncovat s jádremVsadit chce na obnovitelné, uhelné a plynové zdroje |
Po katastrofálním zemětřesení a tsunami z 11. března v Japonsku a haváriích v jaderné elektrárně Fukušima přehodnocují přístup k jádru mnohé země. Například Německo chce ukončit výrobu jaderné energie co nejdříve.
Itálie odstoupila od jaderné energetiky na základě referenda už v roce 1987, rok po černobylské havárii. Berlusconiho vláda se ovšem chtěla k jádru vrátit, aby zbavila Itálii energetické závislosti a pokusila se snížit ceny elektrické energie. Výstavba elektráren měla začít v roce 2014 a provoz měl být zahájen v roce 2020.
Itálie čerpá 86 procent své energetické spotřeby ze zahraničí, to je vysoko nad evropským průměrem. Země sedmadvacítky totiž podle Mezinárodní energetické agentury v průměru odebírají ze zahraničí 53 procent energie.
