Na většině historických snímků, které zachycují lídry obou velmocí při posvěcování těchto smluv, je domicil Moskva nebo Washington. Výjimkou je rok 1979 a stvrzení smlouvy SALT II, kdy Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepisovali historický dokument ve Vídni. Nyní vstoupí do "podpisové" historie i Praha.
Snaha omezit zbrojení se datuje už do šedesátých let minulého století. První jednání o omezení strategických zbraní zahájili Američané s Rusy v roce 1969 a vyústilo v dohodu nazvanou SALT 1 (z anglického Strategic Arms Limitation Talks).
Omezovala počet mezikontinentálních balistických střel a stanovila hranice pro rakety na ponorkách. Prezident USA Richard Nixon a sovětský lídr Leonid Brežněv ji svými podpisy zpečetili v roce 1972 společně s takzvanou smlouvou ABM, v níž se zavázali nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany vyjma jedné základny.
O sedm let později se podepisovalo znovu - 18. června 1979 se sešli ve Vídni prezident Jimmy Carter a opět Brežněv, aby přidali své podpisy pod takzvanou smlouvu SALT II, která na svou předchůdkyni navazovala.
Dohoda, která omezovala i počet jaderných zbraní, ale nikdy nevstoupila v platnost. Po vlně její kritiky ve Spojených státech navíc zahájil SSSR invazi do Afghánistánu a USA ji odmítly ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.
V prosinci roku 1987 následoval ve Washingtonu podpis dohody se zkratkou INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Obě velmoci se v ní prostřednictvím Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5 tisíc kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat.
A pak už přišel rok 1991 a podpis smlouvy START 1, kterou má zbrusu nová dohoda o jaderném odzbrojení nahradit. START 1 (Strategic Arms Reduction Talks) je přelomová v tom, že se v ní USA a Rusko zavázaly k prvnímu snížení počtu jaderných zbraní. Svá jména pod ní pod ní připojili George Bush starší a Michail Gorbačov.
Její platnost vypršela loni v prosinci. Dmitrij Medveděv a Barack Obama se ale zavázali, že dokud neuzavřou novou dohodu, budou respektovat toto ustanovení.
Nástupnicí této smlouvy byla takzvaná dohoda START II, kterou v lednu 1993 podepsali v Kremlu opět prezident Bush starší a za ruskou stranu Boris Jelcin. V obou zemích byla ale ratifikována až v roce 2000 a Rusko o dva roky později od smlouvy odstoupilo. Reagovalo tak na odstoupení Američanů od dohody ABM (o raketové obraně).
Zatím poslední významná podepsaná smlouva je takzvaná dohoda SORT, v níž se obě velmoci zavazují ke snížení stavu strategických útočných zbraní. v květnu 2002 ji podepsali George W. Bush a Vladimir Putin.
Obama, Medveděv a nová smlouvaNová dohoda by měla platit následujících deset let, ale obě strany se podle agentury Reuters mohou dohodnout na jejím prodloužení o dalších pět let. Podle Baracka Obamy sníží počet jaderných hlavic na 1 550 kusů na každé straně a počet nosičů na 700. Po podpisu smlouvy bude muset dokument ratifikovat ještě americký Senát a ruská Státní duma (více o nové smlouvě a podpisu v Praze čtěte zde). |