Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od Brežněva po Obamu aneb jak se v historii pečetily odzbrojovací smlouvy

  19:15aktualizováno  19:15
Až stvrdí svým podpisem americký prezident Obama s ruskou hlavou státu Medveděvem 8. dubna v Praze smlouvu START o jaderném odzbrojení, zařadí se po bok mnoha svých předchůdců. Různé smlouvy o strategických zbraních se totiž podepisovaly už mnohokrát. Většinou ale na území USA nebo Ruska, respektive ještě SSSR.

George Bush starší a Michail Gorbačov si vyměňují pera při podpisu smlouvy START 1 v roce 1991 v moskevském Kremlu. | foto: Profimedia.cz

Na většině historických snímků, které zachycují lídry obou velmocí při posvěcování těchto smluv, je domicil Moskva nebo Washington. Výjimkou je rok 1979 a stvrzení smlouvy SALT II, kdy Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepisovali historický dokument ve Vídni. Nyní vstoupí do "podpisové" historie i Praha.

Snaha omezit zbrojení se datuje už do šedesátých let minulého století. První jednání o omezení strategických zbraní zahájili Američané s Rusy v roce 1969 a vyústilo v dohodu nazvanou SALT 1 (z anglického Strategic Arms Limitation Talks).

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

Omezovala počet mezikontinentálních balistických střel a stanovila hranice pro rakety na ponorkách. Prezident USA Richard Nixon a sovětský lídr Leonid Brežněv ji svými podpisy zpečetili v roce 1972 společně s takzvanou smlouvou ABM, v níž se zavázali nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany vyjma jedné základny.

O sedm let později se podepisovalo znovu - 18. června 1979 se sešli ve Vídni prezident Jimmy Carter a opět Brežněv, aby přidali své podpisy pod takzvanou smlouvu SALT II, která na svou předchůdkyni navazovala.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Dohoda, která omezovala i počet jaderných zbraní, ale nikdy nevstoupila v platnost. Po vlně její kritiky ve Spojených státech navíc zahájil SSSR invazi do Afghánistánu a USA ji odmítly ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

V prosinci roku 1987 následoval ve Washingtonu podpis dohody se zkratkou INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Obě velmoci se v ní prostřednictvím Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5 tisíc kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

A pak už přišel rok 1991 a podpis smlouvy START 1, kterou má zbrusu nová dohoda o jaderném odzbrojení nahradit. START 1 (Strategic Arms Reduction Talks) je přelomová v tom, že se v ní USA a Rusko zavázaly k prvnímu snížení počtu jaderných zbraní. Svá jména pod ní pod ní připojili George Bush starší a Michail Gorbačov.

Její platnost vypršela loni v prosinci. Dmitrij Medveděv a Barack Obama se ale zavázali, že dokud neuzavřou novou dohodu, budou respektovat toto ustanovení.

Vladimír Putin a George Bush po podpisu smlouvy SORT v roce 2002 v moskevském Kremlu.

Vladimír Putin a George Bush po podpisu smlouvy SORT v roce 2002 v moskevském Kremlu.

Nástupnicí této smlouvy byla takzvaná dohoda START II, kterou v lednu 1993 podepsali v Kremlu opět prezident Bush starší a za ruskou stranu Boris Jelcin. V obou zemích byla ale ratifikována až v roce 2000 a Rusko o dva roky později od smlouvy odstoupilo. Reagovalo tak na odstoupení Američanů od dohody ABM (o raketové obraně).

Zatím poslední významná podepsaná smlouva je takzvaná dohoda SORT, v níž se obě velmoci zavazují ke snížení stavu strategických útočných zbraní. v květnu 2002 ji podepsali George W. Bush a Vladimir Putin.

Obama, Medveděv a nová smlouva

Nová dohoda by měla platit následujících deset let, ale obě strany se podle agentury Reuters mohou dohodnout na jejím prodloužení o dalších pět let. Podle Baracka Obamy sníží počet jaderných hlavic na 1 550 kusů na každé straně a počet nosičů na 700. Po podpisu smlouvy bude muset dokument ratifikovat ještě americký Senát a ruská Státní duma (více o nové smlouvě a podpisu v Praze čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volby v Páksitánu vyhrál expremiér Naváz Šaríf (11. května 2013)
Pákistánský premiér Šaríf složil funkci, doplatil na kauzu Panama Papers

Pákistánský nejvyšší soud v pátek rozhodl, že premiér Naváz Šaríf je nezpůsobilý vykonávat úřad. Předseda vlády vzápětí rezignoval. Šaríf čelí nařčení z...  celý článek

Marian Kotleba
Slovenská policie obvinila šéfa krajní pravice Kotlebu z extremismu

Slovenská policie obvinila Mariana Kotlebu, šéfa krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko, z extremismu, informoval server Plus JEDEN DEŇ. Kotleba v...  celý článek

Hlava komunistické strany v Čchung-čchingu a nejmladší člen politbyra Sun...
Čínská hra o trůny: Proč nyní padl mocný vůdce Sun

Sun Čeng-cchaj byl v posledních letech stoupající hvězdou čínské politiky. Dokonce se spekulovalo, že by se jednou mohl stát nejvyšším vůdcem. Nyní přišel jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.