Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od Brežněva po Obamu aneb jak se v historii pečetily odzbrojovací smlouvy

  19:15aktualizováno  19:15
Až stvrdí svým podpisem americký prezident Obama s ruskou hlavou státu Medveděvem 8. dubna v Praze smlouvu START o jaderném odzbrojení, zařadí se po bok mnoha svých předchůdců. Různé smlouvy o strategických zbraních se totiž podepisovaly už mnohokrát. Většinou ale na území USA nebo Ruska, respektive ještě SSSR.

George Bush starší a Michail Gorbačov si vyměňují pera při podpisu smlouvy START 1 v roce 1991 v moskevském Kremlu. | foto: Profimedia.cz

Na většině historických snímků, které zachycují lídry obou velmocí při posvěcování těchto smluv, je domicil Moskva nebo Washington. Výjimkou je rok 1979 a stvrzení smlouvy SALT II, kdy Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepisovali historický dokument ve Vídni. Nyní vstoupí do "podpisové" historie i Praha.

Snaha omezit zbrojení se datuje už do šedesátých let minulého století. První jednání o omezení strategických zbraní zahájili Američané s Rusy v roce 1969 a vyústilo v dohodu nazvanou SALT 1 (z anglického Strategic Arms Limitation Talks).

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

Omezovala počet mezikontinentálních balistických střel a stanovila hranice pro rakety na ponorkách. Prezident USA Richard Nixon a sovětský lídr Leonid Brežněv ji svými podpisy zpečetili v roce 1972 společně s takzvanou smlouvou ABM, v níž se zavázali nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany vyjma jedné základny.

O sedm let později se podepisovalo znovu - 18. června 1979 se sešli ve Vídni prezident Jimmy Carter a opět Brežněv, aby přidali své podpisy pod takzvanou smlouvu SALT II, která na svou předchůdkyni navazovala.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF v roce 1987 v Bílém Domě v USA.

Dohoda, která omezovala i počet jaderných zbraní, ale nikdy nevstoupila v platnost. Po vlně její kritiky ve Spojených státech navíc zahájil SSSR invazi do Afghánistánu a USA ji odmítly ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

V prosinci roku 1987 následoval ve Washingtonu podpis dohody se zkratkou INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Obě velmoci se v ní prostřednictvím Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5 tisíc kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

George Bush starší a Boris Jelcin po podpisu smlouvy START II v roce 1993 v moskevském Kremlu.

A pak už přišel rok 1991 a podpis smlouvy START 1, kterou má zbrusu nová dohoda o jaderném odzbrojení nahradit. START 1 (Strategic Arms Reduction Talks) je přelomová v tom, že se v ní USA a Rusko zavázaly k prvnímu snížení počtu jaderných zbraní. Svá jména pod ní pod ní připojili George Bush starší a Michail Gorbačov.

Její platnost vypršela loni v prosinci. Dmitrij Medveděv a Barack Obama se ale zavázali, že dokud neuzavřou novou dohodu, budou respektovat toto ustanovení.

Vladimír Putin a George Bush po podpisu smlouvy SORT v roce 2002 v moskevském Kremlu.

Vladimír Putin a George Bush po podpisu smlouvy SORT v roce 2002 v moskevském Kremlu.

Nástupnicí této smlouvy byla takzvaná dohoda START II, kterou v lednu 1993 podepsali v Kremlu opět prezident Bush starší a za ruskou stranu Boris Jelcin. V obou zemích byla ale ratifikována až v roce 2000 a Rusko o dva roky později od smlouvy odstoupilo. Reagovalo tak na odstoupení Američanů od dohody ABM (o raketové obraně).

Zatím poslední významná podepsaná smlouva je takzvaná dohoda SORT, v níž se obě velmoci zavazují ke snížení stavu strategických útočných zbraní. v květnu 2002 ji podepsali George W. Bush a Vladimir Putin.

Obama, Medveděv a nová smlouva

Nová dohoda by měla platit následujících deset let, ale obě strany se podle agentury Reuters mohou dohodnout na jejím prodloužení o dalších pět let. Podle Baracka Obamy sníží počet jaderných hlavic na 1 550 kusů na každé straně a počet nosičů na 700. Po podpisu smlouvy bude muset dokument ratifikovat ještě americký Senát a ruská Státní duma (více o nové smlouvě a podpisu v Praze čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivců extremistického Zlatého úsvitu stále přibývá.
Zlatému úsvitu se ubráníme. Aténští antifašisté propadli thajskému boxu

Odmítají patriarchát, sexismus a především nenávist neonacistů. V aténské tělocvičně se pravidelně scházejí boxeři, kteří propadli bojovému umění Muay Thai a...  celý článek

Při útoku chemikálií u nákupního centra v Londýně bylo zraněno šest lidí
Při hádce mužů na východě Londýna bylo chemikálií zraněno několik lidí

V souvislosti s incidentem v nákupním středisku Westfield ve Stratfordu na východě Londýna, při kterém bylo v sobotu několik lidí zasaženo chemikálií, byl...  celý článek

Indonéská sopka Agung hrozí erupcí (23. září 2017).
Indonéská sopka Agung hrozí erupcí, domovy na Bali opustily tisíce lidí

Přes 34 tisíc obyvatel z vesnic ležících poblíž sopky Agung na indonéském ostrově Bali muselo opustit své domovy kvůli bezprostřední hrozbě erupce tohoto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.