Martin Dzíbela a Luděk Zatloukal mají po dlouhých měsících od osvobozujícího rozsudku jistotu, že z nich detektivové znovu nikdy nebudou. Vedení policie jejich žádosti o nástup zpět do služby opakovaně odmítlo s tím, že od jejich vyhazovu už uplynula příliš dlouhá doba, a cesta zpět proto neexistuje.
Oba policisty tehdejší Inspekce ministra vnitra (dnes Generální inspekce bezpečnostních sborů) v roce 2007 obvinila, že spolupracovali s lidmi napojenými na ruskojazyčný gang, jenž v Česku kradl luxusní auta. Nic z toho se však nepotvrdilo a loni soud oba pravomocně osvobodil s tím, že se žalovaný trestný čin vůbec nestal (podrobnosti o případu čtěte zde).
"Šance na to, že nakonec dokážeme, že jsme nic špatného neudělali, a vrátíme se k práci detektivů, která nás bavila a které jsme leccos obětovali, nás celých šest let doslova držela při životě. Když jsme soudy vyhráli, automaticky jsme očekávali, že se vrátíme zpět, odkud nás tehdy s ostudou a bez ohledu na presumpci neviny vyhodili," říká Luděk Zatloukal.
Když ale (dnes již definitivně bývalí) kriminalisté požádali vedení policie o návrat do práce, dočkali se nepříjemného překvapení.
"Bylo nám řečeno, že jsme promeškali lhůtu, ve které jsme mohli požádat o přezkoumání rozhodnutí o našem propuštění. Ta lhůta byla čtyři roky. Jenže soudům trvalo skoro šest let, než vydaly pravomocný rozsudek," poukazuje Martin Dzíbela.
"Těžko jsme přece mohli žádat, aby policie přehodnotila naše propuštění, když jsme stále byli u soudu. Zvlášť, když nás vyhodili s odůvodněním, že jsme obvinění z trestného činu. To jsme byli celou dobu, takže žádat o nějaké přezkoumání by byl absolutní nesmysl bez šance na úspěch," dodává Zatloukal.
"Tahle podmínka v zákoně vlastně říká, že jsme měli do čtyř let dokázat, že jsme nevinní, jinak máme smůlu. Jak jsme to ale měli udělat, když u soudu to trvalo ještě o dva roky déle, to už tam páni zákonodárci jaksi zapomněli připsat," podotýká s očividnou hořkostí v hlase Dzíbela.
Ombudsman: Už to nelze vrátit zpět
Oba exdetektivové se během uplynulých měsíců postupně obrátili na vedení olomoucké policie, policejní prezidium, ministra spravedlnosti, na ministerstvo vnitra i ombudsmana.
Čtěte ve čtvrteční MF DNES: Rozhovor s oběma neprávem souzenými a propuštěnými policisty o tom, jaké je to být šest let vláčen po soudech a jak to ničilo je i jejich rodiny.
"Lze se skutečně domnívat, že k vašemu propuštění ze služby došlo v rozporu se zákonem, nicméně s ohledem na uplynutí času již není možné docílit zrušení rozhodnutí o propuštění," napsal například ombudsman Pavel Varvařovský.
"V současné době není k dispozici právní nástroj, kterým by bylo možné rozhodnutí zvrátit a vyhovět vám," stojí také v zatím posledním vyjádření ministerstva vnitra, pod nímž je podepsaná ředitelka kanceláře ministra Klára Hořejší.
"Protože je tento stav zapříčiněn průtahy trestního řízení, měla by být skutečnost, že vás nelze po šesti letech znovu ustanovit na služební místo, z něhož jste byl propuštěn, a nelze vám zpětně přiznat služební příjem, zohledněna při rozhodování odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti o náhradě škody," napsali dále zástupci ministerstva vnitra.
Za roky nespravedlivého vláčení po soudech dostal 170 tisíc
A doporučili Dzíbelovi se Zatloukalem, aby u policie alespoň žádali o odchodné a přiznání výsluh, na které mají i zpětně stále nárok.
"To jsme udělali a vnitro nám odchodné i výsluhy skutečně přiznalo. Jenže nikoliv i za těch šest let, co už jsme byli neprávem vyhození," podotkl Zatloukal. Další odškodnění žádají od ministerstva spravedlnosti.
"Dostali jsme náhradu za pobyt ve vazbě i kompletní výdaje za právníky. Žádali jsme také adekvátní náhradu nemateriální újmy, ale ministerstvo třeba mně za šestileté vláčení po soudech, stres, ztrátu pověsti a zničené psychické zdraví přiznalo necelých 170 tisíc korun. To je asi 75 korun za den nespravedlivého stíhání. S tím se nesmířím a budu se se státem soudit," poznamenává Zatloukal.
"Chápejte, že nás někdo naprosto neprávem připravil o naše dřívější životy, sebral nám všechno, a i když jsme dokázali, že jsme nic špatného neudělali, už nám ty životy nikdy nevrátí. To je neuvěřitelná křivda, se kterou budeme muset žít. Kde to žijeme, když se dodnes nenašel nikdo, kdo by za námi přišel a třeba jen řekl: Promiňte, zničili jsme vám život," dodávají oba expolicisté.