Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OČIMA STŘEDOEVROPANA: Pro Čechy - první světová válka začala v červenci

  10:11aktualizováno  10:11
Čeští politici si v úterý připomínali stoleté výročí začátku první světové války. Neřídili se však skutečnými dějinami, ale svým odjezdem na dovolenou. Je to naprosto nedůstojné - už proto, že to byl konflikt, v němž padlo vůbec nejvíce Čechů v novodobé historii.

Slavnostní shromáždění při příležitosti 100. výročí zahájení první světové války a uctění památky padlých vojáků v Národním památníku na pražském Vítkově. (24. června 2014) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Podíval jsem se ještě jednou na kalendář, jestli jsem se opravdu nespletl já, ale všichni ti čeští politici i církevní hodnostáři. A nespletl. Dvacátého čtvrtého června roku 1914 se opravdu nestalo nic, co by naznačovalo, že 28. července 1914 začne první světová válka.

Pohled Luboše Palaty

Pohled Luboše Palaty

Dokonce i atentát na následníka rakousko-uherského trůnu následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este se odehrál v Sarajevu o čtyři dny později, než se na pražském Vítkově sešli desítky českých politiků v čele s prezidentem Milošem Zemanem a pražský arcibiskup Dominik Duka dosloužil v chrámu svatého Víta zádušní mši.

Chápu, že prázdniny jsou prázdniny. Ale je to jako kdyby si Polsko připomnělo 75. výročí počátku druhé světové války 1. srpna a to jen proto, že premiér Donald Tusk a část polské vlády bude zrovna u moře v Sopotech a do Gdaňska to budou mít mnohem blíže, než by měli 1. září z Varšavy.

První světová válka je přitom pro nás Čechy nejtragičtějším vojenským konfliktem v historii, v řadách legií i císařské armády padlo téměř 150 tisíc obyvatel českých zemí. O tom, jak tragická válka to pro Česko byla, svědčí dodnes pomníky v každé vesnici a městečku. Je na nich mnohem více jmen než na pomnících připomínajících oběti druhé světové války.

Fotogalerie

To je však dáno i tím, že v Česku není mnoho pomníků se jmény českých Židů a Romů, kteří tvořili velkou většinu obětí nacistické okupace. Obětí, které sice započítáváme, ale už se k nim jako Češi příliš nehlásíme.

První světová válka přitom není vzdálená historie. Pro generaci prezidenta Miloše Zemana, který měl na Vítkově hlavní projev, to je válka válka otců či dědů. Válka, která ovlivňuje naše životy dodnes, válka, na jejímž konci byl vznik samostatného Československa. Válka, v níž mnozí dnešní sedmdesátníci o ty své dědečky přišli. A přesto politici dali přednost prázdninám před důstojnou pietou.

Proto bych rád pro organizátory podobných slavnostních aktů podotkl, že Československo nevzniklo 24. září 1918, ale až 28. října 1918. Ale naštěstí to nebylo v době letních prázdnin, takže si stoleté výročí naší státnosti tentokrát možná připomeneme i ve správný čas.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.