V sousedním Polsku v tom samém čase vrcholila předvolební kampaň k prvním svobodným volbám. Volbám, jejichž vítězem se 4. června stala protikomunistická Solidarita v čele s Lechem Walesou.
Pohled Luboše Palaty |
Teď po dvaceti pěti letech byl v anketě deníku Gazeta Wyborcza, jednoho ze zázraků té doby, který jako svobodné a novinářům patřící noviny přetrval dodnes, zvolen Lech Walesa člověkem posledních 25. let. Ocenění očekávané, ale vlastně překvapivé.
V ceně Walesovi, kterou mu udělili čtenáři tohoto deníku, je i ocenění hodnot svobody a demokracie a ano, také nepokřivené ekonomiky, které tu už více než dvě desetiletí máme.
Walesa sám totiž prošel za tu dobu cestou od triumfu v podobě vítězství v prezidentských volbách roku 1990 přes těsnou, ale pokořující prohru s bývalým komunistou Aleksandrem Kwasniewským o pět let později, až k téměř úplnému zatracení, kdy pro něj v roce 2000 nehlasovalo ani jedno procento voličů.
Nová rubrikaLuboš Palata pracuje v médiích od roku 1990, několik let pobýval v zahraničí. Sám říká, že žije středoevropský život. Pravidelně přispívá do zahraničních médií, například do polského deníku Gazeta Wyborcza. O svůj pohled na různé události se s vámi podělí každý všední den dopoledne. |
Když však chtěla v letech 2005-2007 vláda bratří Kaczynských v rámci ideologie "Čtvrté republiky" naplivat na předchozích patnáct let svobody, tak se Walesa opět stal symbolem, k němuž se mnoho Poláků znovu upnulo. Zůstal jím dodnes. A to přesto, že o míru Walesovy spolupráce či nespolupráce s komunistickou tajnou policií v době jeho mladosti budou vést spory ještě další generace Poláků.
Ani po dvaceti pěti letech stále ještě nemá demokracie vyhráno, ani u nás, ani v Polsku. Dokonce i svátost svobodných voleb už nám přijde tak samozřejmá, že k nim ani nechodíme. A když ano, tak podléháme příliš často populistům a vzývatelům údajných krás časů totality.
Jsem stále hrdý na to, že jsem součástí generace "devětaosmdesátníků", generace, která přispěla k tomu, že tu máme dnes svobodu a demokracii. Hodnot, jichž si nepřestanu vážit a které, kdyby byly ohroženy, dokážu i bránit. Alespoň doufám. A věřím, že vy také.