Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OČIMA STŘEDOEVROPANA: Walesa, vlastně překvapivý "člověk čtvrtstoletí"

  10:32aktualizováno  10:32
Před dvaceti pěti roky velká část Čechů, včetně mě, stála fronty před konzuláty západních států, do kterých nám komunisté poprvé povolili odjet. Stačilo mít složeny západní valuty na devizovém účtu a ty už člověk od veksláků nějak koupil.

Lech Walesa (Benátky, 5. září 2013) | foto: Reuters

V sousedním Polsku v tom samém čase vrcholila předvolební kampaň k prvním svobodným volbám. Volbám, jejichž vítězem se 4. června stala protikomunistická Solidarita v čele s Lechem Walesou.

Pohled Luboše Palaty

Pohled Luboše Palaty

Teď po dvaceti pěti letech byl v anketě deníku Gazeta Wyborcza, jednoho ze zázraků té doby, který jako svobodné a novinářům patřící noviny přetrval dodnes, zvolen Lech Walesa člověkem posledních 25. let. Ocenění očekávané, ale vlastně překvapivé.

V ceně Walesovi, kterou mu udělili čtenáři tohoto deníku, je i ocenění hodnot svobody a demokracie a ano, také nepokřivené ekonomiky, které tu už více než dvě desetiletí máme.

Walesa sám totiž prošel za tu dobu cestou od triumfu v podobě vítězství v prezidentských volbách roku 1990 přes těsnou, ale pokořující prohru s bývalým komunistou Aleksandrem Kwasniewským o pět let později, až k téměř úplnému zatracení, kdy pro něj v roce 2000 nehlasovalo ani jedno procento voličů.

Nová rubrika

Luboš Palata pracuje v médiích od roku 1990, několik let pobýval v zahraničí. Sám říká, že žije středoevropský život. Pravidelně přispívá do zahraničních médií, například do polského deníku Gazeta Wyborcza. O svůj pohled na různé události se s vámi podělí každý všední den dopoledne.

Když však chtěla v letech 2005-2007 vláda bratří Kaczynských v rámci ideologie "Čtvrté republiky" naplivat na předchozích patnáct let svobody, tak se Walesa opět stal symbolem, k němuž se mnoho Poláků znovu upnulo. Zůstal jím dodnes. A to přesto, že o míru Walesovy spolupráce či nespolupráce s komunistickou tajnou policií v době jeho mladosti budou vést spory ještě další generace Poláků.

Ani po dvaceti pěti letech stále ještě nemá demokracie vyhráno, ani u nás, ani v Polsku. Dokonce i svátost svobodných voleb už nám přijde tak samozřejmá, že k nim ani nechodíme. A když ano, tak podléháme příliš často populistům a vzývatelům údajných krás časů totality.

Jsem stále hrdý na to, že jsem součástí generace "devětaosmdesátníků", generace, která přispěla k tomu, že tu máme dnes svobodu a demokracii. Hodnot, jichž si nepřestanu vážit a které, kdyby byly ohroženy, dokážu i bránit. Alespoň doufám. A věřím, že vy také.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.