Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OČIMA STŘEDOEVROPANA: Estonci mohou učit Čechy. O Rusku i internetu

  9:39aktualizováno  9:39
Toomas Hendrik Ilves by se v Česku prezidentem nemohl stát. Češi totiž ze zásady nevolí emigranty, neboť je velká část národa považuje za ty, co odešli a nás tu nechali. Estonci si naopak krajanů, kteří se vrátili domů, váží a Ilvese, rodáka ze Švédska, si v roce 2006 prezidentem zvolili.

Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, Aspen Institute Praha (10. června 2014) | foto:  Petr Topič, MAFRA

V Pobaltí vidíte mnoho věcí jasněji, než z české kotliny. Ruská hranice je vzdálená pár kilometrů. Době po roce 1945, kdy se Estonsko, Litva a Lotyšsko staly opět součástí Sovětského svazu, říkají jasně okupace, což pro Československo přinejmenším po roce 1968 platí také, ale přesto to téměř nikdo neříká a jen málo Čechů si je to ochotno připustit.

Pohled Luboše Palaty

Pohled Luboše Palaty

Pobaltským národům reálně hrozilo, že se do konce 20. století stanou národnostními menšinami ve vlastních státech a zmizí tak v představitelné době z mapy světa, takže si plně uvědomují nebezpečí sousedního Ruska. My tady tuto hrozbu tak úplně nechápeme a tváříme se, že se nás dokonce ani to, co se nyní děje na Ukrajině, moc netýká.

Lidé jako estonský prezident Toomas Hendrik Ilves by proto v českých médiích měli dostávat prostor co nejčastěji, protože dokážou se svojí zkušeností říci jasně a jednoznačně věci, které se tady jasně a jednoznačně neříkají. V rozhovoru, který můžete najít ve středeční MF DNES, třeba na české pochybnosti ohledně základen NATO říká větu, jíž v Česku vyslovuje málokdo: my jsme NATO a základnou aliance je proto každá základna české armády.

Se stejnou jasností mluví i o krizi na Ukrajině: je to návrat do reality, návrat ruského mesiášského imperialismu, konec doby, kdy jsme si malovali, že Rusko může být partnerem Evropy. A Krym je prostě jen opakování hitlerovské anexe Sudet. Tečka.

Podobně jednoznačně mluvil Illves i o euru, evropské měně, kterou Estonsko přijalo hned jak to bylo možné. "Máme s eurem dobrou zkušenost."

Podobně odvážně se Estonci staví k internetu a jeho používání ve státní správě. Zatímco tady se při stále klesající účasti voličů stále jen teoreticky diskutuje o volbách přes internet či o komunikaci se státními úřady, podávání daňové přiznání a podobných věcech, v Estonsku už toto všechno funguje a usnadňuje to tamním lidem život a ve volbách přidává voliče. V Česku se za to utratilo spoustu peněz a vše nastavilo tak, aby normální člověk prostě tuto možnost neměl.

Čeští poslanci a senátoři by proto udělali lépe, kdyby místo exotických cest do Ekvádoru a podobně zamířili na sever Evropy, do nám tak blízkého a přitom vzdáleného Pobaltí, třeba do Estonska. Nebo si alespoň přečetli rozhovor s panem Ilvesem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.