„Můžete postavit u turniketů bezpečnostní rámy. Útočníkem ale nemusí být terorista s pekelným strojem na těle,“ soudí.
„Stačí, aby někdo nechal v tlačenici tašku s výbušninou a časovačem a klidně odešel. Nikdo si ničeho nevšimne,“ dodal. Ve světě se přesto snaží rizikům předcházet a budují systémy, které mají útočníky odhalit.
Ve washingtonském metru například nechali instalovat speciální koše, které dokážou odhalit výbušninu. V Praze se cestující musí spolehnout hlavně na dispečery ve stanicích a mají si všímat, zda na nástupištích neleží podezřelé předměty.
„V metru jsou kamery, jejichž pomocí však sledujeme hlavně místa, kde by hrozilo cestujícím nějaké zranění, třeba u eskalátorů,“ řekla mluvčí pražského Dopravního podniku Michala Kuchařová.
Chránit metro? Asi nemožné. V USA si ale vědí rady
Chemické senzory, detektory výbušnin nebo psi speciálně vycvičení na vyhledávání bomb. Taková opatření nechala zavést kvůli riziku teroristického útoku radnice ve Washingtonu.
Pro pražské metro už jen úvahy o něčem takovém znějí jako rajská hudba. „Zavedení dalších ochranných prvků by bylo velmi nákladné. Prostě na to nemáme peníze,“ připouští Michaela Kuchařová.
Bezpečnostní kamery přitom sledují dění jen v některých úsecích chodeb a nástupišť.
Kuchařová to vysvětluje tím, že kamery nemají v první řadě zabránit nějakému teroristickému útoku.
„Kamery hlídají úseky, kde cestujícím hrozí největší riziko. Ne ale z hlediska teroristického útoku. Spíš chceme eliminovat rizika, která hrozí třeba v tlačenici u eskalátorů,“ uvedla.
Mluvčí nicméně tvrdí, že dispečeři si všímají podezřelých předmětů, které někdo odloží v prostorách metra. „Odstranili jsme také koše, které nebyly v záběrech kamer, abychom snížili riziko, že do nich někdo cosi vloží,“ podotkla.
Na bezpečnost v podzemní dráze dávají pozor také policisté ze zvláštního útvaru Metro. Kolik jich přesně je, však policie odmítá zveřejnit.
Washington: kde jsou peníze, tam je i bezpečí
Za velmi bezpečné metro je označována podzemka ve Washingtonu, která přepraví denně asi milion lidí. Radnice zde nainstalovala systém, který nemá ve světě obdoby.
Speciální jednotky „metropolicie“ jsou schopny zasáhnout již pět minut po jakémkoli incidentu. Pomáhají jim při tom psi, detektory na chemikálie i na biologické látky, kamery snímající každý metr čtvereční, ale například i chytré odpadkové koše, které dokážou detekovat odloženou výbušninu.
Časté patroly a dobré povědomí veřejnosti o hrozbách zde vyvolává pocit bezpečí. Chemické detektory jsou pevnou součástí již více než deseti z 83 stanic ve městě. Proč příklad Washingtonu nenapodobuje celý svět?
Jedna věc jsou peníze. Jediný chemický detektor stojí několik milionů dolarů. Washington do bezpečnosti svého metra investoval již stovky milionů dolarů. Kromě toho ani v USA nepanuje jednoznačná shoda v otázce, zda se takové systémy vůbec vyplatí.
„Technologie je sexy, ale zdaleka nestačí,“ říká Jennifer Dornová z ministerstva dopravy. Mnohem více se prý zúročí investice do vyškolení lidí - zaměstnanců, pasažérů a zásahových jednotek.
V nedávné době se otázka bezpečnosti metra stala dokonce součástí kampaně před volbami. Senátor za Connecticut Joseph Lieberman žádal 500 milionů dolarů na zvýšení ostrahy v dopravě.
