"Ve vyšších nadmořských výškách šarka stromy tolik nepostihuje. I jinde se ale ještě objevují rostliny, které nejsou napadeny, mají přirozenou odolnost, nebo chorobu mají, ale rodí stále kvalitní ovoce," uvedl ochránce přírody Milan Orálek.
O mladé neroubované stromky musí nyní ochránci přírody pečovat, aby je ochránili před škůdci a plevelem.
Zda se najde mezi třemi stovkami jediný strom odolný vůči šarce, je otázka na několik let, už za rok ale bude jasné, které šarce neodolají. "To zjistíme už na prvních listech. Ve vyšších polohách mohly být stromy zdravé, v oblasti, kde je šarka rozšířená, mohou ale chorobě podlehnout hned," vysvětlila Zina Klečková z Českého svazu ochránců přírody.
Podle rostlinolékařů, kteří se na výzkumném projektu podílejí, bude možné hovořit o úspěchu, najde - li se strom, který by byl vůči šarce alespoň tolerantní. "V takovém případě se šarka sice projeví na listech, ale plody nenapadá. Ideální by bylo samozřejmě najít zcela rezistentní strom, to už tolik reálné ale není," poznamenal vedoucí Státní rostlinolékařské správy ve Vsetíně Zdeněk Trčálek.
Nemoc šarka dnes sužuje až devadesát procent švestek. Infekci přenáší mšice, nedá se léčit postřiky a plody z napadených stromů ještě před dozráním opadávají. Nehodí se pak ani k jídlu ani k pálení.
 Ochránci přírody sázejí nyní mladé stromky švestek, které by měly být odolné vůči šarce, v sadu v Krhové u Valašského Meziříčí (3. 4. 2001) |
