Ochránci mohou bránit přírodu i na cizím pozemku, rozhodl soud

Ochránci přírody mohou dál zasáhnout na cizím pozemku a zlepšit přírodní či krajinné prostředí i bez rozhodnutí majitele pozemku. Rozhodl o tom Ústavní soud, který nezrušil kontroverzní část zákona o ochraně přírody a krajiny. Zrušení navrhla část senátorů, nelíbilo se jim, že zákon neupřesňuje míru a povahu zásahů. Ekologové jsou rádi.

Ilustrační foto | foto: Jakub Kozák

Podle zákona mohou ochránci o krajinu pečovat v případě, že to po předchozí výzvě neučiní vlastník ani nájemce pozemku. Někteří senátoři však chtěli tuto část zákona zrušit. Argumentovali, že zákon není v souladu s principy právní jistoty, ochrany důvěry občanů v právo ani předvídatelnosti důsledku právních předpisů.

Zákon totiž neupřesňuje povahu zásahů ani lhůty pro postup ochránců přírody. Norma popisuje pouze účel zásahů, jímž je "zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability".

Za napadenou část zákona se postavilo ministerstvo životního prostředí. Ve vyjádření pro Ústavní soud uvedlo, že norma má zajistit ochranu přírody a krajiny v případech, kdy si vlastník neplní své povinnosti.

Ústavní soud se k tomu přiklonil. Soudkyně Dagmar Lastovecká uvedla, že smyslem výzvy je působit na vlastníky pozemků. Cílem je, aby zásahy nutné pro zachování druhové rozmanitosti i ekologické stability nemuseli dělat ochránci přírody.

Ekologové verdikt vítají

"Soud rozhodl, že stát má právo v nouzových případech zřídit ochranu českého přírodního dědictví tam, kde hrozí nevratné změny a škody na přírodě, která patří nám všem. Teprve potom mohou ochránci jednat o této ochraně s majitelem pozemku, zabrání se tak škodám, které by vznikly z prodlení nebo kvůli zdlouhavé administrativě," míní mluvčí Hnutí duha Vojtěch Kotecký.

Podle něj je to rozhodnutí, které přivítá většina Čechů, obavy senátorů považuje za neopodstatněné.

"Zákon nemůže do detailu popisovat každý případ, ale je myslím docela vypovídající, že použitím tohoto paragrafu zatím nedošlo k nějakému sporu. Je to věc, kterou stát používá velice uměřeně. Tento paragraf funguje pouze jako nouzová pojistka k ochraně naší přírody," uzavřel.

NÁRODNÍ PARK ZÁKON POTŘEBUJE

Ustanovení, které ochranářům dovoluje zasáhnout na cizím pozemku, potřebuje i Národní park Podyjí. Rozhodnutí soudu proto vítá. "Soud zachoval důležitý nástroj ochrany přírody jako veřejného zájmu, který by měl být nadřazen zájmu jednotlivce," míní zástupkyně ředitele Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.
"Ustanovení využíváme zejména v případech, kdy na nevyužívaných a neudržovaných pozemcích nalezneme významné přírodovědné hodnoty. V Podyjí se to týká například vřesovišť, luk, starých ovocných sadů, drobných vodních ploch jako lokalit vzácných druhů obojživelníků či bezobratlých a mnohých dalších biotopů," dodala Reiterová. Vlastníky pozemku správa parku vyzve, aby provedli potřebná ochranná opatření. Podle Reiterové většinou majitel obratem pověří park, aby se o vzácnou lokalitu postaral. Na péči o pozemek totiž nemá většinou čas nebo potřebné přístroje.
"V ojedinělých případech začali vlastníci po výzvě správy o své pozemky pečovat sami, často velmi kvalitně a zodpovědně. Pouze v případě, kdy vlastník pozemku na výzvu vůbec nereagoval, zasáhne správa poté, co vlastníka písemně vyrozumí. Dosud jsme pouze ve dvou případech dostali od vyzvaných majitelů pozemku nesouhlasné stanovisko se zásahem," řekla Reiterová s tím, že správa parku nechtěla vyvolat konflikt, a proto zásah na pozemku odložila.
"Přes nesouhlas vlastníka zasáhneme na pozemku v krajním případě, kdy bude hrozit nebezpečí poškození přírody z prodlení," doplnila