"Bez větších odkladů je třeba odstranit deset procent porostů kleče z nejcennějších partií Jeseníků a následně během několika let dalších padesát procent," uvádí studie.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky studii zpracovanou dvaceti experty z různých oblastí ochrany přírody přivítala. "Pro nás je tato studie velmi důležitá. Pomůže nám při jednání s Lesy České republiky, které likvidaci kleče nejsou nakloněny," uvedl jesenický ochranář Jindřich Chlapek.
Podle něj neprostupná borovice kleč pokrývá dnes přibližně dvě stě hektarů ve vrcholových oblastech. "Například na Šeráku zcela vytěsnila mnoho vzácných rostlin a živočichů úzce vázaných na původní horské trávníky," řekl Chlapek. Jen za posledních třicet let se plocha kleče rozrostla o šedesát procent.
Studie požaduje neodkladně zlikvidovat část kleče zejména na Keprníku, Červené hoře, Malém Dědu nebo Vysoké holi.
Kleč chrání před erozí, namítají lesníci
"Kácení je ale podmíněno dohodou s Lesy České republiky a Státní správou lesů. Dohodu se však řadu let nedaří nalézt. Nová studie je natolik komplexní, že bude jistě pádným argumentem pro další jednání," uvedl Chlapek.
Pro Lesy České republiky je však porost kleče stejný jako klasický lesní porost. "Lesní zákon nerozlišuje klasický lesní porost a horskou kleč. Kleč navíc dobře chrání před půdní erozí a brání i větším škodám při deštích," sdělil šéf krajského inspektorátu Lesů České republiky Vlastimil Štefl.
Rozsáhlé kácení kleče odsuzuje. "Kleč tu má velký význam i dnes, i když je nepůvodní. Nejsme v žádném případě proti dohodě. V místech, kde může dojít k půdní erozi, ale nepovažuji kácení kleče za rozumné," uvedl Štefl.
Podobný názor má i Jan Musil z krajského úřadu, který má správu lesů na starosti. "Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky by měla rozsáhlé kácení kleče přehodnotit. Na svazích by to mohlo napáchat víc škody než užitku," řekl Musil.
Podle něj je už kleč součástí jesenické přírody. "Lidé kdysi kleč vysadili, aby chránili obdělávaný terén před půdní erozí. O původních druzích bych dnes příliš nemluvil, protože činnost lidí přírodu mění neustále, a právě kleč zdomácněla tak, jako by v Jeseníkách byla odjakživa," vysvětlil Musil.
Jenže právě půdní eroze podle ochranářů mnohým rostlinám prospívá. "Zvláště na prudkých svazích, kde pravidelně padají laviny narušující náletové porosty, působí kleče negativně. Lavinové dráhy postupně zarůstají a vzácné druhy rostlin mizí," oponuje Chlapek.
Ve vrcholových partiích se potom díky kleči drží více sněhu, snižuje se působení mrazu a větru, které působí příznivě na vysokohorské rostliny. "Z mnoha lokalit tak mizí například vzácná rostlina jestřábník alpský. Věřím, že se nám podaří se správci lesů domluvit, abychom jedinečnou přírodu v Jeseníkách ochránili," řekl Chlapek.
