Testování pasivního systému ochrany armádního dopravního letounu Casa C-295M už podle informací ČTK skončilo. Testy se nyní vyhodnocují, výsledky by měly být zhruba za týden. Pokud by nedopadly dobře a funkčnost systému nebude vyhovující, ministerstvo obrany zvažuje v krajním případě i odstoupení od smlouvy na dodávku systému.
Pravděpodobnější by ale bylo, že by si vyjednalo slevu z ceny pozdě dodaného systému ochrany, která podle původní smlouvy činí 150 milionů korun.
"Nejzazším prostředkem je odstoupení od té části, kterou nedodali. Ve smlouvě je použito takzvaného dílčího plnění. Tedy, že principiálně se dodají letadla, pak systém ochrany, pak podpora," řekl už dříve nejmenovaný významný úředník ministerstva. Omnipol, který stroje armádě dodává, má podle smlouvy předat armádě letadla v plně funkčním stavu do neděle.
V postupu, jak se s Omnipolem vypořádat, ministerstvu radí renomovaná právní kancelář White&Case. Je přitom pravděpodobné, že ministerští právníci se budou také snažit o vyjednání lepších podmínek. Lidem z resortu se totiž zdá příliš vysoká už sama cena nákupu a nelíbí se jim například ani tříletá servisní smlouva za 700 milionů korun.
Ředitel sekce rozvoje druhů sil Bohuslav Dvořák řekl, že se s Omnipolem řeší i otázky některých vad na počítačovém vybavení strojů, které v minulosti působily problémy s navigací. V této otázce však nemá dodavatel termín do konce měsíce.
Funkčnost systému zkoušeli od pondělí čeští a španělští technici ve Španělsku na jednom ze čtveřice letadel Casa pro českou armádu. Testované zařízení má vystřelovat klamné cíle o podobné teplotě, jakou mají proudové motory letounu, čímž dokáže zmást rakety naváděné teplem.
Vojáci už nepočítají s tím, že by španělský dopravní letoun ještě letos nasadili v Afghánistánu, jak původně plánovali (více čtěte zde). Bez funkčního systému pasivní ochrany by to nebylo možné. Dalším důvodem jsou i omezené finanční možnosti resortu. "Já si myslím, že reálné to nasazení v letošním roce není," připustil například velitel vzdušných sil Jiří Verner.
Nákup čtyř dopravních letadel za 132 milionů eur (tedy kolem 3,5 miliardy korun) byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. ČR tehdy podle Evropské komise údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce rozhodla bez výběrového řízení. Vládu k tomu tehdy zřejmě vedla snaha pomoci prosadit na zahraničních trzích dosud neprodané české bitevníky L-159 z Aera Vodochody; odebrání několika z nich bylo součástí smlouvy.
