Výzkum Kvalita očima pacientů si už potřetí zadalo ministerstvo zdravotnictví ve všech svých zdravotnických zařízeních. MF DNES má jeho výsledky exkluzivně k dispozici.
Průzkum je svým rozsahem zcela výjimečný. Na podrobné otázky týkající se chování personálu, léčby či třeba spokojenosti se stravou nebo čistotou záchodů v nemocnicích odpovídalo celkem 22 tisíc pacientů v patnácti zařízeních. Jedenáct z nich jsou fakultní nemocnice, kde by se měla poskytovat špičková péče a do kterých záchranka vozí ty nejvážnější případy z celého kraje.
"Chování personálu se celkově oproti loňsku zlepšilo, u zdravotních sester je navíc posun výraznější než u lékařů," tlumočil hlavní závěr autor projektu Tomáš Raiter. Výzkum dělal s agenturou STEM.
Podání ruky je pro některé lékaře stále potíž
Ani výrazným meziročním posunem se však čeští lékaři a sestry nevyrovnali svým kolegům v zahraničí. "Například ve srovnání s Velkou Británií se čeští lékaři stále ještě příliš neumějí pacientům představit a podat jim ruku. Řada lidí pak ani neví, kdo byl jejich ošetřující lékař. Nebo se lékaři o pacientovi baví s jiným lékařem či se sestrou, jako kdyby tam dotyčný nebyl," popsal Raiter.
Podle průzkumu lidem také vadí, že si personál mezi sebou neumí předat informace. "Člověk, který se nemohl najíst, to musel vysvětlovat čtyřikrát, pokaždé znovu," posteskl si v dotazníku jeden z pacientů.
"Ve srovnání se zahraničím u nás pacienti lépe hodnotí způsob, jak jsou propouštěni z nemocnice. Jsou velmi spokojeni s tím, jaké dostanou informace o své chorobě, kam jít a jak se dál léčit," dodává Raiter.
Že první místo v disciplíně "celkové hodnocení kvality" opět získal Masarykův onkologický ústav, není nelogické: nemocnice se specializuje na onkologicky nemocné, kteří jsou vděčni za jakoukoliv pomoc a péči. Ale zároveň je ústav už na první pohled jiný. Moderně vybavený, atmosféru zpříjemňují květiny a fontánky s vodou, personál se usmívá.
"Pacienti silně vnímají, jak se k nim chovají lékaři a sestry. A důležité je i prostředí. Máme moderní techniku, pěkně vybavené pokoje a paradoxně to, co je nejdůležitější, poznají lidé nejméně – jestli je léčíme správně. Ale snažíme se o to nejlépe, jak umíme," vysvětluje si prvenství ředitel Jiří Vorlíček.
Mezi fakultními nemocnicemi vyhrála jako nejpřívětivější ta v Hradci Králové.
Problémem zůstává nemocniční strava
Průzkum však ukázal i některé nedostatky, které v nemocnicích dál přetrvávají. Lékaři a sestry se k pacientům sice chovají rok od roku lépe, ale nezmizelo například nadávání na jídlo. Velké většině z více než 22 tisíc pacientů, kteří se průzkumu zúčastnili, vůbec nechutná.
S nemocniční stravou je spokojena jen třetina lidí. "Je to nejhůře hodnocený parametr ze všech," říká autor výzkumu Tomáš Raiter. Když objíždí nemocnice, jejich šéfům říká:
"Nemusíte začít vařit jako v Alcronu. I pak by se našli lidé, kterým chutná něco jiného. Ale stačí, když pacienty předem upozorníte, že jídlo je neslané a nekořeněné. Že jim nebude chutnat, protože prostě mají nařízenou dietu," popisuje Raiter.
V Británii už vyzkoušeli, že pacient jídlo lépe přijímá, pokud jej sestry nezapomenou upozornit na dietu.
Ponurá tíseň psychiatrie
I v kategorii "jídlo" se tak promítá celkový přístup k pacientům. Raiter vzpomíná na poznámku pacienta, který se zúčastnil výzkumu: "Ve čtyřech dotaznících jsem uvedl, že jsem vegetarián, a přesto mi po celou dobu servírovali maso..."
Spokojenost lidí často souvisí i s materiálním zázemím. "Dva záchody pro dvacet žen na gynekologii, to je rozhodně nevyhovující stav," stěžovaly si pacientky. Se záchody je v nemocnicích spokojeno jen 64,7 procenta lidí. Se zázemím zřejmě souvisí i špatný výsledek psychiatrických léčeben. "Mají stavby z přelomu století, často nerekonstruované, ponuré," říká Raiter.
Kdyby se v průzkumu volili skokani roku, vyhrály by dvě pražské fakultní nemocnice: Bulovka a Motol. Obě minule nedopadly v hodnocení zrovna nejlépe. V Motole tvrdí, že to bylo rekonstrukcí, na Bulovce zase změnili vedení.
