Antonín Klement po zatčení v září 1951

Antonín Klement po zatčení v září 1951 | foto: Archiv bezpečnostních složek

Sháněli zbraně i zprávy pro Západ. Komunisté je zavřeli, Picek ocenil

  • 159
Ministr obrany Vlastimil Picek ocenil odbojáře, kteří po únoru 1948 s nasazením vlastního života bojovali proti komunistickému režimu. Pětadvacet z nich - někteří in memoriam - získalo oficiální přiznání činnosti v odboji, tři i statut válečného veterána.

Profesor na zemědělské škole v Jindřichově Hradci Antonín Klement chtěl po únoru 1948 bojovat proti komunistům. Nebyl naivní, uvědomoval si, že nový režim bude své odpůrce hledat i přes cílené provokace. Se svým prvním kontaktem, údajným agentem francouzské rozvědky, proto raději přerušil kontakt.

Na podzim 1950 začal pracovat pro kurýra britské zpravodajské služby. V Českých Budějovicích založil mrtvou schránku, vkládal do ní od následujícího jara zprávy hospodářské, politické i vojenské povahy. V červenci převzal od dalšího kurýra nový šifrovací klíč. Jenže právě údajný kurýr byl spolupracovníkem StB a v září Klementa zatkli. Dostal osmnáct let nepodmíněně za vyzvědačství.

Seznam oceněných odbojářů

Osvědčení odbojáře získali Pavel Landovský, Pavel Holý, Ladislav Kratochvil, Zdeněk Mandrholec, Boris Morávek, Miroslav Hampl, Miroslav Froyda, Oldřich Čapek, Václav Malý, Zdenko Černík, František Blaha, René Dlouhý, Josef Fux, Karel Zahrádka, Vlastimil Třešňák, František Popílek, Jaroslav Severin, František Novák, František Volejník, Karel Sasinka, Mirko Křivánek, Jaroslav Kyselý, Milada Culiaková, Antonín Klement a Jan Lešák.

Příběhy jako ten jeho spojují řadu lidí, kteří se zapojili do třetího odboje v dobré víře, že pomůžou svrhnout vládu komunistů, kteří se - také díky ilegálně vyzbrojeným Lidovým milicím, zatýkání politických oponentů a nátlaku na nemocného prezidenta Beneše - chopili moci v Československu.

Příslušníky třetího odboje odpoledne ocenil ministr obrany Vlastimil Picek. Předal jim odbojářská osvědčení, pamětní dekrety a odznaky. Mezi lidmi, kteří se dočkali uznání, nechyběl například biskup a disident Václav Malý, herec Pavel Landovský nebo písničkář Vlastimil Třešňák.

Z pětadvaceti účastníků odboje Picek ocenil i jednu ženu, Miladu Culiakovou. Ta za pomoc kurýrovi britské zpravodajské služby dostala 17 let.

Přiznání účasti v odboji znamená pro žijící odbojáře získání nedaněné částky 100 000 korun a v případě vyplácení podprůměrného důchodu jeho dorovnání na průměr. Pokud už odbojář nežije, může jeho manželka či manžel získat 50 000 Kč. Ocenění ale má i symbolický význam. Odbojáři se proti režimu odvážili bojovat v době, kdy ten skutečné i domnělé odpůrce posílal na šibenici.

Tři aktivní účastníci odboje - Miroslav Froyda, Oldřich Čapek a Karel Zahrádka - se zároveň dočkali i statutu válečného veterána. To mimo jiné znamená, že se o ně stát ve stáří postará, může jim vyplácet příspěvek na stravování, lázně či rekreaci.

Zápis o zatčení Karla Zahrádky
Zatykač na Antonína Klementa

Zápis o zatčení Karla Zahrádky a zatýkací rozkaz na Antonína Klementa. Kliknutím zobrazíte celou fotografii. Zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Například Karel Zahrádka se v dubnu 1948, po překročení hranic do Německa, domluvil s Josefem Kochem, příslušníkem americké zpravodajské služby CIC, na spolupráci. V Praze pak chtěl sehnat automobil a zbraně na odbojovou činnost, dokud se vláda komunistů nad Československem neupevní. Na bezpečnostní složky však nevyzrál, i on skončil ve vězení. Dostal dvanáct let.

Ministerstvo obrany vyřizovalo při rozhodování, koho vyznamenat, i několik bizarních žádostí.

Jak upozornil deník Právo, mezi žadateli nechyběli veksláci domnívající se, že obchodem s valutami rozkládali komunistický režim, na tři desítky výtržníků, muž, který tvrdil, že ve třinácti letech organizoval protikomunistické protesty a dokonce i bývalý příslušník Státní bezpečnosti argumentující nedoloženým tvrzením, že byl "dvojitým agentem".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video