Ocenění Beneše se nelíbí v Sudetách

  • 154
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) protestuje proti zákonnému ocenění bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Považuje ho za další českou provokaci. Jediná věta v úterý schváleného zákona zní: Edvard Beneš se zasloužil o stát.

Pro normu zvedlo v Poslanecké sněmovně ruku 118 ze 183 přítomných zákonodárců. Zákon předložili poslanci ČSSD Radko Martínek a Karel Šplíchal společně s komunistickou poslankyní Jitkou Gruntovou.

Normu musí ještě posoudit Senát a prezident.

"Politik a státník Edvard Beneš spoluvytvářel v letech první světové války Československou republiku, kterou ke konci druhé světové války dokázal obnovit. Bez Edvarda Beneš by náš samostatný stát neexistoval, stojí v důvodové zprávě, kterou autoři k zákonu předložili.

Beneš se dočkal ocenění, kterým prvorepublikoví zákonodárci poctili jeho předchůdce v prezidentském úřadu T. G. Masaryka. Zákon z roku 1930, tzv. lex Masaryk, je stále součástí českého právního řádu.

Právě Masaryk kdysi sám vyzdvihl Benešovy zásluhy o samostatné Československo. "Bez Beneše bychom nikdy neměli republiku," prohlásil první československý prezident.

Masaryka, svého dlouholetého politického spojence, vystřídal Beneš v roce 1935 v prezidentském úřadě. Masaryk si Beneše sám vybral za svého nástupce. Za první republiky byl Beneš ministrem zahraničí.

ZÁKON SE NELÍBÍ V SUDETÁCH

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) zákon o ocenění Beneše odsoudilo.
"Jsme udiveni, že čeští poslanci ocenili muže, který přinesl českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu. Mnohým zástupcům lidu se zřejmě po těchto časech stýská a se svobodou a vstupem do Evropské unie nevědí, co si počít," stojí v prohlášení předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela.
Pro oloupenou a vyhnanou národní skupinu sudetských Němců a Maďarů to představuje další vystupňování provokací po usnesení českého parlamentu z února 2002, kterým byly potvrzeny rasistické Benešovy dekrety, zdůrazňuje se v prohlášení SLÖ. Dokument dále vyzývá členské státy EU, aby věnovaly větší pozornost "pochybnému nedemokratickému vývoji v Česku".

V září 1938 byl Beneš pod hrozbou války a pod nátlakem západních spojenců donucen přijmout mnichovský diktát. Abdikoval a odešel do exilu.

Po okupaci zbytku státu 15. března 1939 označil Mnichov za neplatný. Jako šéf exilové vlády vybudoval v Londýně československé státní zřízení - vládu a Státní radu. Během exilu vydával prezidentské dekrety, které plnily funkci zákonů.

Po válce se Beneš postavil opět do čela obnoveného Československa. V následujících letech ale nedokázal čelit narůstajícímu vlivu komunistů, jejichž tlaku nakonec podlehl i během únorového puče v roce 1948.

Kritici mu vyčítají, že okamžitě po převzetí moci komunistickou stranou nepodal demisi a pomáhal tak nový režim legalizovat. (viz rámeček)

Beneš abdikoval 7. června 1948, zemřel za necelé tři měsíce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video