Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ocenění Beneše se nelíbí v Sudetách

  14:43aktualizováno  14:43
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) protestuje proti zákonnému ocenění bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Považuje ho za další českou provokaci. Jediná věta v úterý schváleného zákona zní: Edvard Beneš se zasloužil o stát.

Pro normu zvedlo v Poslanecké sněmovně ruku 118 ze 183 přítomných zákonodárců. Zákon předložili poslanci ČSSD Radko Martínek a Karel Šplíchal společně s komunistickou poslankyní Jitkou Gruntovou.

Normu musí ještě posoudit Senát a prezident.

"Politik a státník Edvard Beneš spoluvytvářel v letech první světové války Československou republiku, kterou ke konci druhé světové války dokázal obnovit. Bez Edvarda Beneš by náš samostatný stát neexistoval, stojí v důvodové zprávě, kterou autoři k zákonu předložili.

Beneš se dočkal ocenění, kterým prvorepublikoví zákonodárci poctili jeho předchůdce v prezidentském úřadu T. G. Masaryka. Zákon z roku 1930, tzv. lex Masaryk, je stále součástí českého právního řádu.

Právě Masaryk kdysi sám vyzdvihl Benešovy zásluhy o samostatné Československo. "Bez Beneše bychom nikdy neměli republiku," prohlásil první československý prezident.

Masaryka, svého dlouholetého politického spojence, vystřídal Beneš v roce 1935 v prezidentském úřadě. Masaryk si Beneše sám vybral za svého nástupce. Za první republiky byl Beneš ministrem zahraničí.

ZÁKON SE NELÍBÍ V SUDETÁCH

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) zákon o ocenění Beneše odsoudilo.
"Jsme udiveni, že čeští poslanci ocenili muže, který přinesl českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu. Mnohým zástupcům lidu se zřejmě po těchto časech stýská a se svobodou a vstupem do Evropské unie nevědí, co si počít," stojí v prohlášení předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela.
Pro oloupenou a vyhnanou národní skupinu sudetských Němců a Maďarů to představuje další vystupňování provokací po usnesení českého parlamentu z února 2002, kterým byly potvrzeny rasistické Benešovy dekrety, zdůrazňuje se v prohlášení SLÖ. Dokument dále vyzývá členské státy EU, aby věnovaly větší pozornost "pochybnému nedemokratickému vývoji v Česku".

V září 1938 byl Beneš pod hrozbou války a pod nátlakem západních spojenců donucen přijmout mnichovský diktát. Abdikoval a odešel do exilu.

Po okupaci zbytku státu 15. března 1939 označil Mnichov za neplatný. Jako šéf exilové vlády vybudoval v Londýně československé státní zřízení - vládu a Státní radu. Během exilu vydával prezidentské dekrety, které plnily funkci zákonů.

Po válce se Beneš postavil opět do čela obnoveného Československa. V následujících letech ale nedokázal čelit narůstajícímu vlivu komunistů, jejichž tlaku nakonec podlehl i během únorového puče v roce 1948.

Kritici mu vyčítají, že okamžitě po převzetí moci komunistickou stranou nepodal demisi a pomáhal tak nový režim legalizovat. (viz rámeček)

Beneš abdikoval 7. června 1948, zemřel za necelé tři měsíce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.