Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ocenění Beneše se nelíbí v Sudetách

  14:43aktualizováno  14:43
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) protestuje proti zákonnému ocenění bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Považuje ho za další českou provokaci. Jediná věta v úterý schváleného zákona zní: Edvard Beneš se zasloužil o stát.

Pro normu zvedlo v Poslanecké sněmovně ruku 118 ze 183 přítomných zákonodárců. Zákon předložili poslanci ČSSD Radko Martínek a Karel Šplíchal společně s komunistickou poslankyní Jitkou Gruntovou.

Normu musí ještě posoudit Senát a prezident.

"Politik a státník Edvard Beneš spoluvytvářel v letech první světové války Československou republiku, kterou ke konci druhé světové války dokázal obnovit. Bez Edvarda Beneš by náš samostatný stát neexistoval, stojí v důvodové zprávě, kterou autoři k zákonu předložili.

Beneš se dočkal ocenění, kterým prvorepublikoví zákonodárci poctili jeho předchůdce v prezidentském úřadu T. G. Masaryka. Zákon z roku 1930, tzv. lex Masaryk, je stále součástí českého právního řádu.

Právě Masaryk kdysi sám vyzdvihl Benešovy zásluhy o samostatné Československo. "Bez Beneše bychom nikdy neměli republiku," prohlásil první československý prezident.

Masaryka, svého dlouholetého politického spojence, vystřídal Beneš v roce 1935 v prezidentském úřadě. Masaryk si Beneše sám vybral za svého nástupce. Za první republiky byl Beneš ministrem zahraničí.

ZÁKON SE NELÍBÍ V SUDETÁCH

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) zákon o ocenění Beneše odsoudilo.
"Jsme udiveni, že čeští poslanci ocenili muže, který přinesl českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu. Mnohým zástupcům lidu se zřejmě po těchto časech stýská a se svobodou a vstupem do Evropské unie nevědí, co si počít," stojí v prohlášení předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela.
Pro oloupenou a vyhnanou národní skupinu sudetských Němců a Maďarů to představuje další vystupňování provokací po usnesení českého parlamentu z února 2002, kterým byly potvrzeny rasistické Benešovy dekrety, zdůrazňuje se v prohlášení SLÖ. Dokument dále vyzývá členské státy EU, aby věnovaly větší pozornost "pochybnému nedemokratickému vývoji v Česku".

V září 1938 byl Beneš pod hrozbou války a pod nátlakem západních spojenců donucen přijmout mnichovský diktát. Abdikoval a odešel do exilu.

Po okupaci zbytku státu 15. března 1939 označil Mnichov za neplatný. Jako šéf exilové vlády vybudoval v Londýně československé státní zřízení - vládu a Státní radu. Během exilu vydával prezidentské dekrety, které plnily funkci zákonů.

Po válce se Beneš postavil opět do čela obnoveného Československa. V následujících letech ale nedokázal čelit narůstajícímu vlivu komunistů, jejichž tlaku nakonec podlehl i během únorového puče v roce 1948.

Kritici mu vyčítají, že okamžitě po převzetí moci komunistickou stranou nepodal demisi a pomáhal tak nový režim legalizovat. (viz rámeček)

Beneš abdikoval 7. června 1948, zemřel za necelé tři měsíce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Interaktivní mapa volebních výsledků
Dali vaši sousedé hlas Pirátům nebo ODS? Projděte si podrobnou mapu

Zajímá vás, kde dopadli nejlépe při letošních volbách Piráti nebo SPD Tomia Okamury. Redakce iDNES.cz připravila unikátní interaktivní mapu, díky které si...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty a Švejnara, Gazdík mu řekl ne

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří budou jednat o povolebním uspořádání Sněmovny a možné vládě. Andrej Babiš a spol. už mají za sebou první schůzky. V...  celý článek

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
Pravda a láska prohrály? Blogeři komentují volby

Jak interpretovat volební výsledky? Proč utrpěla ČSSD tak drtivou porážku? A jak se pravděpodobně zformuje vládní koalice? Přečtěte si, co si o tom myslí...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.