Anna Magdalena Schwarzová, jíž přátelé přezdívali Nina, se narodila v roce 1921 ve středostavovské rodině. Otec byl ředitelem koncernu, matka v domácnosti. Anna byla židovka, ale pod vlivem příbuzné konvertovala ke katolicismu. Hned po gymnáziu chtěla do kláštera, tam ji ale kvůli původu nepřijali.
"Prošla pak všemi útrapami, které čekaly Židy v protektorátu, a 7. prosince 1941 ji s rodiči deportovali do Terezína. Její mladší bratr Jiří byl v té době v Anglii a stal se příslušníkem RAF. Anna s maminkou v ghettu přežily, navzdory nemocem, hladu a dalšímu strádání. Otce nacisté zavraždili v Osvětimi, stejně jako další příbuzné," píše o řádové sestře Ústav pro studium totalitních režimů.
Po válce se Schwarzová stala postulantkou karmelitánského kláštera a studovala angličtinu a francouzštinu. Do kláštera se dostala v roce 1948, po únorovém převratu ji však na příkaz komunistického režimu vyhodili z kláštera i z univerzity. Pracuje tedy jako cizojazyčná korespondentka v Jutě, které její otec kdysi šéfoval.
To už ji měla v hledáčku Státní bezpečnost, nejen kvůli aktivitám v křesťanském společenství Rodina. Ale také kvůli tomu, že Schwarzová jezdí do internačních táborů a vozí zadrženým kněžím nejrůznější materiály, papežské indulty, pokyny, jak se chovat v nesvobodném státě, nosí jim jídlo a víno. V únoru 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání protistátní činnosti spojené s odsouzeným "špionem Vatikánu Mádrem", s nímž se vídala.
Jedenáctileté vězení za velezradu
V březnu 1954 stanula před soudem, který ji uvěznil na jedenáct let za velezradu, zbavil ji občanských práv a zabavil jí majetek. Anna Magdalena Schwarzová byla v Ruzyni a v Pardubicích vězněna až do amnestie v roce 1960. Po propuštění žila v Českém Krumlově, kde pracovala v papírně, zprvu jako noční dělnice.
"Teprve po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, kde pracovala jako překladatelka na Vysoké škole zemědělské. Roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter," uvádí ÚSTR.
Anna Magdalena Schwarzová se setkávala s lidmi kolem Charty 77, i když sama ji nikdy nepodepsala. Překládá však teologické texty pro Oto Mádra, Josefa Zvěřinu a další duchovní, přátelí se s chartisty, účastní se pohřbu jednoho z prvních mluvčí Charty 77 filozofa Jana Patočky. Úzce se spojila s disentem a spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných, chodí jako pozorovatelka na procesy s věřícími a několikrát je zatčena.
StB ji opakovaně sledovala, policie u ní několikrát provedla domovní prohlídku, odposlouchávala jí telefonáty, dvakrát jí sebrali pas.
Do kláštera musela až do Polska
Na přelomu 70. a 80. let začala Schwarzová jezdit do kláštera v polském Krakově, v čemž jí StB bránila. Tajná policie ji považovala za špionku, protože se přátelila s chartistou a politickým vězněm Františkem Líznou, kterému měla podle StB přichystat tajný útěk za hranice. Schwarzová tajně převáží dopisy a další materiály a zajišťuje spojení s polskými duchovními.
Až v roce 1985 se Anně Magdaleně Schwarzové povedlo vyjednat vystěhování do Polska. Odjela tam v lednu 1985, jen o několik dní později ji úřady zařadily na index nežádoucích osob a odmítly jí ponechat československé občanství.
Anna Magdalena Schwarzová žije v Krakově v klauzurním řádu Bosých karmelitánek dodnes. Před rokem, 16. listopadu 2010 získala Cenu Václava Bendy Za svobodu a demokracii.
