Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oceněná odbornice na otisky prstů odhalila vrahy i své neposlušné děti

  13:10aktualizováno  13:10
Policejní odbornice Jana Jírová pracuje už pětatřicet let s otisky prstů z místa činu a pomáhá najít zloděje, násilníky i vrahy. Podle kolegů z Ústí nad Labem je nejlepší ve svém oboru a nyní za to získala prestižní cenu Policista roku 2010. V rozhovoru pro MF DNES vypráví i o tom, že jednou viděla prsty vraha ve snu nebo jak "usvědčila" vlastní děti.

Jana Jírová z krajského policejního ředitelství v Ústí nad Labem | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Kolegové na ni prozradili, že má fenomenální paměť. "Vybaví si otisk, který viděla před půl rokem," uvádí její nadřízený Vladimír Procházka, vedoucí Odboru kriminalistické techniky a expertiz v Ústí nad Labem.

Daktyloskopie jí občas pomáhala i v domácnosti usvědčit neposlušné děti. "Třeba když jsme jim zakázali lézt do okna a najednou se na skle objevily dětské dlaně," vzpomíná Jírová. "Děti tvrdily, že tam nelezly, ale stačilo se podívat na otisky a měla jsem pachatele," říká s úsměvem.

Žádný zajímavý případ prý nyní na stole nemá. Mohlo by ji čekat klidnější léto. "Zaplaťpánbůh nemám. Jen jednu vraždu mám rozdělanou, detaily ale říct nemůžu," uvádí.

Je daktyloskopie ženská, nebo spíše mužská disciplína?
Už nás je víc, ale když jsem v roce 1975 nastupovala, náčelník musel požádat, aby přijali ženu. Byly jsme jen tři v republice.

Co konkrétně děláte? Popište svoji práci, třeba při odhalování vraha.
Vyšetřovatelé zajistí na místě stopy: poškozenou vložku do zámku, chemické stopy, biologické - třeba nedopalek, stopu boty... Ke mně se dostávají otisky prstů nebo dlaní na fóliích nebo páscích, podle materiálu, z něhož byly sejmuty. K tomu dostávám otisky nejbližších příbuzných oběti, takzvaných domácích osob, a také vytipovaných podezřelých. Pohledem některé vyřadím, na další vezmu lupu. Podobné pak vkládám pod daktyloskopický komparátor. Když podobné otisky nemáme k dispozici, projedu otisk z místa činu počítačem. V databázi ČR máme více než půl milionu daktyloskopických karet s otisky prstů a dlaní.

Jak je získáváte do databáze?
Jsou sejmuty každému v minulosti obviněnému člověku.

Jana Jírová

Vystudovala chemickou průmyslovku. Pak prošla základní policejní a důstojnickou školou, kurzem expertů, po němž dostala průkaz znalce. K policii nastoupila 1. července 1975 a na Odboru kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie v Ústí nad Labem pracuje dosud. Rukama jí prošly statisíce otisků prstů, dlaní či chodidel a vyškolila celou řadu dalších odborníků ve svém oboru. Je vdaná, má dvě děti.

V kriminálních seriálech se vašim filmovým kolegům po zadání otisku do počítače objeví na obrazovce portrét dotyčného lumpa s adresou a řidičským průkazem. Co se objeví vám?
Ve skutečnosti vyjedou do minuty jen další otisky s identifikačním číslem. A to nejen u nás, ale i kolegům jinde v Evropě. My neznáme tváře a ani se po nich nepídíme.

Když už jsme u filmů z kriminalistického prostředí, baví vás?
Ty americké seriály se točí pro pobavení, ale se skutečnou prací nemají moc společného. Ale třeba Dobrodružství kriminalistiky nebo Pitaval mám ráda, je to aspoň trochu podobné realitě. Počítač je dobrý pomocník, ale základ zůstává stále stejný: lupa a oči.

Když se lidé baví o daktyloskopii, většinou se debata stočí na to, jestli mohou mít dva lidé stejný otisk. Jak to tedy je?
Nemohou, ani jednovaječná dvojčata. Papilární linie plodu se vyvíjejí od čtvrtého měsíce těhotenství.

Pokud by si pachatel odřízl kůži z prstů, zmátl by vás?
Kůži si můžete stahovat pořád, jenže papilární linie jsou pod kůží. Je to stejné, když si kůži spálíte, papiláry dorostou. Třeba narkomané mívají zničené prsty, ale papiláry zůstávají.

Ocenění Policista roku 2010 získala Jana Jírová, která se věnuje daktyloskopii

Jak moc prožíváte případy, které řešíte?
Popis případu i se jménem přijde v průvodní zprávě. I po těch letech se mě hluboce dotýká brutalita některých zločinů a vnímám, že jsou oběti a pozůstalí. Občas se mi o práci zdá, to už je profesionální deformace. Třeba nedávno se mi ve spánku vybavilo jméno člověka, kterého jsme hledali a jehož otisky se nedařilo porovnat s těmi z místa činu. Ráno jsem v práci hned našla jeho kartu a hledala shodu v otiscích.

Máte v paměti nějaký výjimečný případ, kdy jste výrazně "zabodovala"?
Těch případů je hrozně moc: krádeže, násilné případy, znásilnění, vraždy. Vzpomínám třeba na vraždu v Liberci z roku 1992. Měli jsme stopy z místa činu, ale v té době jsme ještě neměli počítačový systém na vyhledávání podobných otisků. Když jsem zadávala otisky, náhodou jsem narazila na shodný. Pachatelem byl člověk, který nebyl z našeho kraje, a vlastně až po osmi letech se ho podařilo najít.

Spletla jste se někdy, když jste určila pachatele?
Ne. To nejde. Shodovat se musí deset a více bodů. Když jsem někdy unavená, jdu na chvíli od toho, nechám oči odpočinout a dělám běžnou agendu. Také žádám kolegy, jestli vidí to samé, co já.

Vaši kolegové říkají, že máte fenomenální paměť a díky ní si vybavíte otisk, který jste zahlédla před půl rokem.
Když se denně tolik let díváte na stopy, něco vám v hlavě utkví.



Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Nehoda cisterny na D1 u Bělotína
Na D1 se převrátila a hořela cisterna, svodidla se rozletěla na kusy

Část dálnice D1 uzavřela kolem 14. hodiny v obou směrech nehoda cisterny mezi Hranicemi a Bělotínem na Přerovsku. Nákladní vůz narazil do svodidel, převrátil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.