Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oceánské proudy se mohou obrátit, hrozí doba ledová

  7:32aktualizováno  7:32
Jsou to jen drobné zkameněliny, podle amerických vědců však přinášejí velké varování: bude-li pokračovat nynější oteplování, může se dramaticky změnit směr oceánských proudů, a tím i počasí v různých částech Země. Někteří vědci soudí, že by kvůli tomu mohla v Evropě opět nastat doba ledová.
Zatímco průměrné teploty na zemi budou stoupat, Evropě hrozí doba ledová. Ilustrační foto

Zatímco průměrné teploty na zemi budou stoupat, Evropě hrozí doba ledová. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Zatím není jisté, že se to stane. Ale stát se to může, jak ukazuje zkoumání dávných fosilií schránek drobných mořských živočichů, zvaných foraminifera (dírkonošci).

"Před 55 miliony let, když se Země nacházela v období globálního oteplení, změnily oceánské proudy prudce svůj směr," tvrdí americká oceánoložka Flavia Nunesová, která prováděla výzkum foraminifer ze 14 míst oceánu.

Ona a její kolega Richard Norris podle britského časopisu Nature zjistili, že ke změně proudění vedl růst teploty oceánů o sedm až osm stupňů. Podle Norrise proběhla tato změna během několika tisíc roků, ale pak trvalo sto tisíc let, než se zcela obnovil původní stav.

Teploty budou stoupat, tvrdí vědci
Vědci dnes odhadují, že do roku 2100 se mohou průměrné teploty zvýšit o 1,4 až 5,8 stupně. Norris a Nunesová naznačují, že pokud by podobně rostla i teplota vody, mohla by se opakovat situace z dob, kdy savci začali dobývat zemi, z níž právě zmizeli dinosauři.

Je otázka, zda by se zcela otočil i takzvaný "mořský dopravník". Tak se podle Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu označuje systém mořských proudů, které vedou masy vody z Indického oceánu okolo břehů Afriky a Latinské Ameriky až do Tichého oceánu.

Nunesová a Norris totiž zjistili jen změny ve směru hlubokomořských proudů. V Atlantiku, kde obvykle míří z jihu na sever, se před 55 miliony lety otočily o 180 stupňů. "Je to dobrý indikátor toho, co by se mohlo stát v naší vlastní budoucnosti," soudí oceánografka Karen Biceová, autorka modelu vodních proudů před 55 miliony let.

Evropě chladne "radiátor"
Důvodem změny proudění mohlo být podle Norrise větší vypařování vody u rovníku. Ta se pak vracela na zem a do moře ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je chladněji. Do severních moří se tak dostávalo daleko větší množství sladké vody, což dále oslabovalo proudy z jihu.

Něco podobného už britští vědci zjistili  u  Golfského proudu. Ten nyní přivádí do severního Atlantiku o třetinu méně vody než v minulosti. Podle britského oceánologa Harryho Brydena tak pomalu chladne "radiátor" ohřívající sever Evropy.

Oteplení před 55 miliony lety bývá spojováno s rozsáhlými výbuchy sopek, které oteplily planetu i její oceány. Odpovědnost za nynější oteplení bývá přisuzována člověku. Podle Nunesové prý data z dávné minulosti obsahují vážné varování pro současnost.

"Říkají nám, že změny, které děláme dnes na Zemi, mohou vést k dramatickým změnám," soudí Nunesová. Dopad oteplování je předmětem ostrých sporů, které mají i politický rozměr, a proto je vhodné přijímat podobné zprávy se skepsí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.