Oceán pohřbí Mir v pátek

Ruská orbitální stanice Mir bude s největší pravděpodobností zničena v pátek 23. března před osmou hodinou ranní středoevropského času. "Bude to 23. března a 24. březen bude ponechán jako rezervní den pro případ nouze," citovala agentura Reuters oficiální zprávu, podle níž části vesmírné stanice dopadnou do Tichého oceánu kolem 10. hodiny moskevského času, což odpovídá osmé hodině středoevropského. Stanice Mir sloužila ruskému kosmickému výzkumu na oběžné dráze Země 15 let.

Na pád Miru se připravuje i Česko

Nová obava: zmutované plísně z Miru

Mir překonal všechna očekávání 
(o 15leté misi stanice na oběžné dráze)

Pád Miru můžete sledovat i na internetu

Počítá se sice s tím, že většina částí se roztaví a shoří v atmosféře, ale asi 1500 úlomků o celkové hmotnosti 20 až 25 tun dopadne do oceánu.

Viktor Blagov, který je ve středisku nedaleko Moskvy odpovědný za zničení Miru, sdělil agentuře ITAR-TASS, že poslední etapu letu stanice a její potopení do Tichého oceánu bude kontrolovat několik set odborníků, ale do této akce budou od Kamčatky až po Petrohrad zapojeny tisíce lidí, kteří pracují ve stanicích pro pozorování kosmických objektů.

Podle Blagova bude den zániku Miru pro pracovníky Střediska pro řízení kosmických letů (CUP) těžký, a to nejen z technického, ale i z psychologického hlediska. "Tito lidé celá léta řídili let orbitální stanice a teď ji budou muset potopit," poznamenal.

Podrobný popis posledního letu Miru do atmosféry plánovaný na 23. března - najdete
na těchto stránkách

Ruská vláda rozhodla o osudu Miru v listopadu
Ruská vláda se po dlouhém váhání loni v listopadu rozhodla pro destrukci této patnáct let staré orbitální stanice, jejíž činnost provázely závažné problémy.

Vláda tento krok tehdy odůvodnila tím, že už nelze zaručit bezpečný let stanice. Její velká část má při vstupu do zemské atmosféry shořet.

Scénář konce
Poslední brzdicí manévr se uskuteční korekčním motorem připojené nákladní lodi Progress-M1 5 nad evropskou částí Ruska asi 50 minut před zánikem.

Stanice poletí po sestupné dráze přes Kaspické moře, Irán, Indický oceán a jižně od Austrálie vstoupí do hustých vrstev atmosféry. Ve výšce kolem 110 až 100 km nad Zemí se odlomí nejchoulostivější části konstrukce, jako jsou vnější antény a sluneční panely. Vlastní rozpad stanice započne ve výškách mezi 90 až 80 km a skončí ve výši mezi 50 až 40 km.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé přeživší části konstrukce a vybavení budou mít velmi rozdílné aerodynamické vlastnosti – některé budou velmi rozměrné a relativně lehké, jiné budou kompaktní – rozptýlí se do značně velkého prostoru, protaženého ve směru letu. Rozměry tzv. dopadové elipsy se odhadují na 6000×200 km.

Střed této oblasti bude ležet v bodě o zeměpisných souřadnicích 47° jižní šířky a 140° západní délky, tedy asi 4000 kilometrů východně od nejjižnějšího cípu Nového Zélandu. Nejlehčí a současně nejrozměrnější trosky by tedy mohly dopadnout asi 1000 km východojihovýchodně od Nového Zélandu.

Jak se vyhnout střepinám z Miru
Přesné určení středu dopadové oblasti však závisí na konkrétních parametrech oběžné dráhy stanice těsně před závěrečným manévrem, což ještě může být hodně ovlivněno stavem vysokých vrstev zemské atmosféry v následujícím týdnu.

Předběžně však již byla definována bezpečnostní zóna, které by se v době pádu trosek měly vyhýbat lodě a letadla. Je vymezena body o souřadnicích 53° j.š., 175° z.d.; 23° j.š., 175° z.d.; 23° j.š., 132° z.d.; 30° j.š., 127° z.d.; 30° j.š., 90° z.d.; 53° j.š., 90° z.d.

Přesto již existuje společnost, která chce nabídnout dobrodruhům let v pronajatém dopravním letadle do oblasti pádu trosek, aby zde tito odvážlivci mohli na vlastní oči sledovat zánik slavné ruské družicové stanice.

Technické podrobnosti o letu stanice Mir můžete nalézt na adrese http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1986/I017A.HTM

Mapka ukazuje, kam by měl Mir dopadnout. V červeném rámečku je zvýrazněna oblast, kam dopadnou rozptýlené ohořelé zbytky orbitální stanice. Nad 15. stupněm jižní šířky má Mir vstoupit do atmosféry. Likvidace Miru je naplánována na 23. března.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video