Za poskytnutí korunního svědectví Vajnerovi prý policisté slíbili různé výhody. Přitom právě usvědčující výpověď Vajnera a odposlech jeho mobilního telefonu přispěly k tomu, že podezřelá osmičlenná skupina stanula počátkem ledna před soudem.
V procesu jde o čtyři zdánlivě nesouvisející zločiny, za nimiž podle obžaloby stojí detektivní kancelář bývalého vojenského prokurátora Raula Kohnera, který vinu odmítá. Právě Vajner před rokem a půl proti svému šestatřicetiletému šéfovi vypovídal. Na videozáznamu, který soud dnes shlédl, podrobně vyšetřovateli líčil okolnosti kauzy osvětlovače Národního divadla Jindřicha Vítka, zastřeleného v dubnu 1999.
Vyprávěl o tom, jak jej Kohner poslal na schůzku se Sašou, což je podle policie přezdívka Bulhara Penio Mateva Mangarova, a poté před dům Vítka v Masné ulici. Na tabuli maloval, kde na oběť čekali a jak Saša střílel. "Po vraždě mi Kohner říkal, abych si z toho nic nedělal. Řekl, že zorganizoval i vraždu Zimmermanna, kterou si objednala jeho manželka, a že ti lidé jsou špatní a zaslouží si to," uváděl Vajner.
Kohner při sledování záznamu jen nesouhlasně kroutil hlavou. Zimmermanna, který proslul spory s nájemníky svého domu, zastřelil v prosinci 1998 v restauraci McDonald's ve Vodičkově ulici podle žalobkyně rovněž Mangarov pistolí obžalovaného Jiřího Homolky. "Kohner mi říkal, že takových Bulharů, jako byl u McDonald's, by potřeboval víc," zaznělo ve Vajnerově dřívější výpovědi.
Homolka, jehož pachové stopy našla policie na místě činu, uvedl, že pistoli bez nábojů půjčil příteli Kohnerovi. Poté mu prý z auta zmizelo triko do posilovny a rukavice. Když se policie po vraždě Vítka dostala na stopu Vajnera, začala se svolením soudu odposlouchávat jeho mobilní telefon. Zjistila tak, že Kohner, Vajner a Viktor Oswald zřejmě stojí za pokusem vraždy britského podnikatele v listopadu 1999 a Vajner s Oswaldem i za napadením jednatele První družstevní obchodní Zdeňka Červinky v únoru 2000. V souvislosti s objednáním tohoto útoku propustil dnes soud z vazby na kauci 250 tisíc korun obžalovaného Petra Válka. Žalobkyně se vzdala práva stížnosti.
Očití svědci vraždy promluvili
Soud se zabývAL případem zastřeleného podnikatele Ladislava Zimmermanna. Spolu s dalšími očitými svědky vyslechl i Zimmermannovu matku Jaroslavu Opaleckou, která byla zločinu přítomna. Opalecká byla 27. prosince 1998 se svým synem v restauraci McDonald's ve Vodičkově ulici, když ho zastřelil nájemný vrah.
Nemocná žena se nechtěla s obžalovanými setkat, proto vypovídala z oddělené místnosti přes telefon. Na předložených fotografiích přitom určila jako střelce podezřelého Bulhara Penio Mateva Mangarova. Jiní svědci, kteří tehdy v restauraci pracovali, či tam obědvali, ve fotoalbu nikoho nepoznali.
Jeden z utajených svědků vypověděl, že krátce po osudném okamžiku potkal nedaleko místa činu podezřelého muže v černém oděvu. Podle něj utíkal z Vodičkovy ulice a opodál naskočil do vozidla BMW, za jehož volantem seděla asi čtyřicetiletá blondýna. Šimánková již dříve přiznala, že se měla s jednapadesátiletým chotěm 27. prosince 1998 kolem 11. hodiny v restauraci McDonald's sejít a přivést i jejich syna.
Obžalovanému potvrdila choť alibi
Jeden z obžalovaných získal přesvědčivé alibi. Manželka Jiřího Homolky, jehož pistolí byl Zimmermann zastřelen, u soudu podpořila tvrzení chotě, který je obžalovaný z účasti na vraždě. Manželka Jiřího Homolky před soudem prohlásila, že spolu byli celý den v Plzni. Události onoho dne popisovala podrobně, na dny následující si již přesně nevzpomínala.
Proti Homolkovi svědčí i fakt, že se na místě Zimmermannovy vraždy, v pražské restauraci McDonald's, našli kriminalisté jeho pachové stopy. Policejní kynolog ale připustil, že je možné vytvořit na místě činu pachovou stopu člověka, který tam vůbec nebyl. Homolka totiž uvedl, že mu zmizelo triko do posilovny a rukavice poté, co v prosinci 1998 půjčil v autě příteli Kohnerovi svou pistoli.
"Lezlo to z něj jako z chlupaté deky," řekl kriminalista při vzpomínce na Homolkův přístup k objasnění vraždy Zimmermanna. Kdyby podle něj Homolka již na začátku řekl celou pravdu, nemusel být obviněn z tak závažného trestného činu. Poté, co Kohner vrátil zbraň s tím, že se s ní nevraždilo, Homolka ji ukryl ve sklepě a opakovaně pistoli piloval hlaveň.
V McDonald's se kromě Homolkovy pachové stopy našla ještě jedna, která nebyla identifikována. Předpokládá se, že by mohla patřit nájemnému vrahovi, kterým je podle žalobkyně Bulhar Penio Matev Mangarov.
Vrah Mangarov je v bulharském vězení
Předseda soudu Luboš Vlasák v polovině ledna oznámil, že trestní věc obžalovaného nájemného vraha Mangarova vylučuje k samostatnému projednání. Bulhar Penio Matev, v Česku dosud stíhaný jako uprchlý, totiž skončil v bulharském vězení.
Interpolem hledaný Sedmadvacetiletý Mangarov, který obžalovaný ze spáchání dvou nájemných vražd, skončil kvůli jiné trestné činnosti za mřížemi vazební věznice v bulharském Plovdivu.
Na základě zatýkacího rozkazu Obvodního soudu Prahy 1 zaslal Interpol již koncem loňského června ministerstvu spravedlnosti zprávu o uvěznění Mangarova, kterou žalobce obdržel teprve začátkem ledna. Ve sdělení se uvádí, že bulharské předpisy nedovolují vydat občana této země ke stíhání do ciziny. Stíhání Mangarova, podezřelého ze zastřelení podnikatele Ladislava Zimmermanna a osvětlovače Národního divadla Jindřicha Vítka, tak bude zřejmě předáno bulharské justici.
Trestní senát na základě nových skutečností vrátil případ Mangarova městskému státnímu zastupitelství. "Nebyly splněny podmínky pro stíhání Mangarova jako uprchlého," zdůraznil Vlasák.
Státní zástupce totiž podal obžalobu loni v listopadu, kdy již jiné české úřady věděly, že je Mangarov k dispozici ve vězení v Bulharsku. V kauze přitom nebyl nikdy vyslechnut. "Městské státní zastupitelství zřejmě cestou právní pomoci požádá Bulharsko o vyslechnutí Mangarova jako svědka," uvedla žalobkyně Helena Čapková. Je tedy velmi pravděpodobné, že v procesu nezazní rozsudek v původně plánovaném termínu 23. ledna.
Svědci: Osvětlovače zabili kvůli bytu
Stále více svědků soudu naznačuje, že osvětlovač Národního divadla Jindřich Vítek musel zemřít, neboť nechtěl opustit byt v Masné ulici v Praze 1. Přesvědčena je o tom zřejmě i žena, s níž Vítek plánoval před smrtí sňatek a která ve středu před soudem utajeně vypovídala.
Podle žalobkyně zastřelil Vítka v noci 12. dubna 1999 Bulhar Mangarov za účasti obžalovaného Tomáše Vajnera. Ze zorganizování vraždy je podezřelý Kohner. Na lavici obžalovaných ale chybí ten, kdo si vraždu objednal.
Vítek bydlel v Masné ulici se státní zástupkyní Stanislavou Kozubkovou a jejími dětmi. V listopadu 1997 ale podle policie opilá žena před domem upadla a zemřela. Její dcera odešla k otci, syn zůstal u Vítka. Matka a bývalý manžel Kozubkové chtěli, aby Vítek byt přenechal dětem. Proto si v roce 1998 najali Kohnera, jenž ale nebyl při jednání s Vítkem úspěšný.
Několik lidí prohlásilo, že se Vítek chtěl v létě 1999 oženit a do bytu v Masné ulici přivést novou ženu i s její dcerou. Žena vypověděla, že syn Kozubkové měl po dohodě s Vítkem byt v létě opustit. Podle ní se přitom v lednu 1999 Vítek sešel s nějakým mužem, který žádal přenechání bytu mladému Kozubkovi.
"Muž tehdy Vítkovi řekl, že si šlape po štěstí a bude toho litovat," zdůraznila. Přátelé Vítka a často i Kozubkové líčí zavražděného muže jako čestného, přátelského a spolehlivého člověka. Matka Kozubkové Marie Hojsáková a zeť Jan Kozubek zase naznačují, že s ním nebylo lehké vyjít. Podle Hojsákové například často lhal. K dotazu předsedy senátu, v čem Vítek lhal, řekla, že byl divný. "Například u Muzea jsem na něj hodinu čekala. A pořád se otáčel."
Psycholog: Šéf gangu je romantik
Před soudem také vypovídal psycholog Josef Pavlát. Podle něj je Kohner citlivý a romantický člověk, rub jeho osobnosti však představuje agresivita a ješitnost. Pavlátovi soud nařídil, aby osobnost bývalého vojenského prokurátora, šéfa útvaru městské policie a majitele detektivní kanceláře zkoumal.
Podle Pavláta je u šestatřicetiletého Kohnera sice možnost resocializace ztížená, ale má pro ni dobré předpoklady. Muž tak zřejmě unikne jak trestu doživotí, tak trestu výjimečnému a soud mu asi uloží maximálně patnáctileté vězení.
Na některé otázky týkající se Kohnera hledal Pavlát jen ztěžka odpověď. Podle něj je Kohner normální osobnost s běžnými negativními rysy a zůstává záhadou, proč se jako právník postavil na druhou stranu zákona. Zlom mohl nastat v době, kdy skončila jeho kariéra ve státních službách, naznačil psycholog.
Zimmermann měl v místě vraždy schůzku s manželkou
Manželka zavražděného podnikatele Ladislava Zimmermanna Martina Šimánková u soudu přiznala, že se měla s chotěm sejít 27. prosince 1998 kolem 11:00 v restauraci McDonald's ve Vodičkově ulici. Místo ní ale tehdy na schůzku dorazil vrah, který Zimmermanna za přítomnosti jeho matky zastřelil.
"Se smrtí manžela nemám nic společného," hájila se ale drobná blondýnka. Dodala, že jediný, komu o plánovaném setkání řekla, byl spoluobžalovaný Raul Kohner. "Nikoho jsem nenaváděla, nikoho jsem si nesjednala a nic jsem nezískala ani rozvodem ani smrtí," prohlásila Šimánková.
Soudu líčila život s Zimmermannem a vzájemně propletené obchodní vztahy. Jí založená společnost Kentucky Immobility totiž spravovala dům v Jugoslávské ulici na Vinohradech, který měli Zimmermannovi ve společném vlastnictví. Muž byl kvůli sporům s nájemníky stíhán, a proto v roce 1995 zmizel do ciziny. Zatčen byl na německo-švýcarských hranicích a putoval do vězení.
Šimánková mezitím prostřednictvím Kentucky některé prostory domu pronajala, za což čtvrtletně inkasovala přes milion korun. Manželovi z toho šlo na účet asi 70 tisíc korun. Pak žena firmu prodala do Lichtenštejnska, přičemž podle žalobkyně ji stále ovládala. V čele představenstva totiž stanuli otec, matka a sestra Šimánkové. V roce 1999 se do představenstva dostal Kohner.
Koncem roku 1997 požádala Šimánková o rozvod. Zimmermann se z vězení vrátil v polovině roku 1998 a chtěl zrušit nevýhodnou smlouvu s Kentucky. Žaloba měla být projednána koncem téhož roku.
Zimmermann po sobě zanechal závěť, v níž činí univerzálním dědicem devítiletého syna Patrika. Dědické řízení ale není u konce, takže nelze říci, zda syn zdědí dluhy za nesplácené úvěry na koupi domu v Jugoslávské či miliony. Dosud se nepodařilo zjistit případný majetek v zahraničí, kde měl řadu obchodních partnerů.
Šimánková požádala o milost prezidenta republiky.
Obžalovaní svalují vinu jeden na druhého
Obžalovaní v kauze dvou nájemných vražd před soudem prohlašovali, že tvrzení spoluobviněného jsou nepravdivá. V případu dvou nájemných vražd, pokusu o ni a vydírání u soudu vypovídá sedm mužů a jedna žena.
Hlavní podezřelý Raul Kohner popírá, že by přijímal objednávky vražd a najímal zločince. Obžalovaný Jiří Homolka jej ale usvědčoval ze zorganizování Zimmermannovy vraždy. Šestatřicetiletý Kohner prý Homolkovi za jeho odstranění nabízel 200 tisíc korun. "Když jsem odmítl, řekl, ať se na to vykašlu, že si na to sežene Bulhary," prohlásil.
Homolka soudu popisoval své přátelství s Kohnerem, který ho údajně v polovině prosince 1998 požádal o půjčení zbraně. "V autě jsem mu zbraň bez zásobníku a nábojů předal," vysvětloval Homolka. Později si všiml, že mu z auta zmizelo triko a rukavice. Vysvětluje tím své pachové stopy na místě vraždy. Trvá totiž na tom, že v ten den byl v Plzni. Po výslechu soud Homolku propustil z vazby. Na svobodě jsou stíháni i Jaroslav Rudolf a František Malec.
Vraždy a vydírání
Soud vyslechl i Viktora Oswalda, jenž je s Tomášem Vajnerem podezřelý, že se podle Kohnerova pokynu pokusili v listopadu 1999 zavraždit britského občana. Vajner uvedl, že ho zbil a Oswald pobodal. Oswald ale tvrdí, že s případem nemá nic společného.
Oba jsou obžalováni i z vydírání jednatele První družstevní obchodní Zdeňka Červinky, kterého podle obžaloby předloni zbili. Podle požadavku obžalovaného Františka Malce měli Červinku přimět k odstoupení z funkce. Vydírání si prý objednal předchozí jednatel, obžalovaný Petr Válek, který to však popírá.
 V budově Městského soudu usedl na lavici obžalovaných devítičlenný gang nájemných vrahů, 2. ledna 2002. |
 V budově Městského soudu usedl na lavici obžalovaných devítičlenný gang nájemných vrahů, 2. ledna 2002. |
 V budově Městského soudu usedl na lavici obžalovaných devítičlenný gang nájemných vrahů, 2. ledna 2002. |
 Martina Šimánková, dříve Zimmermannová, je obžalovaná z návodu k vraždě. Podle žalobkyně si objednala likvidaci svého manžela. (2. ledna 2002) |
