"Proces bude pokračovat v únoru. Pokud obviněný nebude do té doby zatčen, bude se jeho počínání projednávat zvlášť," řekl státní zástupce.
První požár, který v bytě vypukl, museli likvidovat hasiči. Druhý rasistický žhářský útok se stal o dvanáct dní později. Obměněná skupina mladíků se dvěma novými útočníky se podle obžaloby stejným způsobem pokusila zapálit další krnovský dům. Požár se však romské rodině podařilo uhasit.
Markus Pape z Evropského střediska pro práva Romů šest let trvající proces označil za selhání spravedlnosti. "Soudnictví není schopno stíhat a potrestat nebezpečné zločince. Jde o pohrdání lidskými právy," řekl. Dodal, že na jeden z domů útočníci od roku 1996 hodili zápalné láhve už třikrát.
"Šest mladíků čelí obžalobě, že ze zášti k Romům, v úmyslu způsobit těžkou újmu nebo smrt, hodili do bytů obývaných krnovskými Romy láhve naplněné hořlavinou se zapálenými doutnáky," uvedl státní zástupce. Aleši Chlopčíkovi a Martinu Balcarovi, kteří byli u obou útoků, hrozí za násilí pro skupině obyvatel a jednotlivci a obecné ohrožení až patnáct let vězení.
"Jedná se o čítankový případ toho, jak se z původně bagatelizované věci stal závažný případ s vysokou trestní sazbou," komentoval Markus Pape. Útočníci byli původně obžalováni jen z poškozování cizí věci.
Mladíci, z nichž někteří tehdy ještě neměli osmnáct let, zaútočili na romské domy dvakrát, a to v rozmezí dvou týdnů. Z jedné zápalné láhve vznikl požár, který majitel bytu uhasil. Při druhém útoku dopadla láhev na postel, která vzplála, začalo hořet. Oheň uhasili hasiči.
Všichni obžalovaní odmítli vypovídat. Z výpovědí na policii, z nichž může senát vycházet, vyplývá, že pouze Miroslav Mielcárek, který se podílel na druhém útoku, připustil, že šlo o odvetu Romům. "Napadli nás předtím v restauraci. Chtěli jsme jim to oplatit. Naplnili jsme dvě láhve petrolejem, ucpali je hadry. Kdo je zapaloval a házel, nevím. Čekal jsem v autě," vypovídal tehdy. Přiznal ale, že si pro odvetu nevybrali konkrétně ty muže, s nimiž se střetli, ale zaútočili na náhodné byty domu, o němž věděli, že v nich žijí početné romské rodiny s dětmi.
Případy jsou velmi podobné útoku z roku 1998, kdy podobná zápalná láhev způsobila požár v přízemním bytě rodiny Kováčových a velmi těžce zranila starší ženu. Aleš Chlopčík, který přiznal, že patří k příznivcům hnutí skinheads, v případu figuruje jako jeden z hlavních obžalovaných, má spojitost i s útokem na Kováčovy. Vystupuje tam jako jeden z hlavních svědků. Požár u Kováčových nebyl poslední oheň tohoto druhu v Krnově, brzy poté někdo popálil auto patřící romské rodině.
Emilie Žigová, která byla při požáru přízemního bytu těžce popálená na nohou, má dodnes velké bolesti a špatně chodí. Její příbuzní i ona samotná však tvrdí, že nikoho z útočníků neviděli.
"Ani v jednom případě ještě nebyl nikdo odsouzen. Kdyby policie postupovala správně, tak by ke třetímu žhářskému útoku v roce 1998, při kterém byla vážně zraněna žena, nemuselo vůbec dojít," uvedl Pape.
Podle Romana Krakovky, zmocněnce jednoho z obžalovaných, za průtahy mohou spory mezi státním zastupitelstvím a vyšetřovatelem. "Spis se několikrát vracel k vyšetřovateli s tím, že není úplný," řekl. Podle něj prodlevy zavinila i skutečnost, že několik obžalovaných zastupoval jeden právník.
Krakovka soudí, že to byl střet zájmů. "Některé výslechy se musely opakovat. Navíc po podání první obžaloby v roce 1996 byli pachatelé obviněni i z obecného ohrožení, což si vyžádalo další dokazování, uvedl.
19. listopadu 2001 11:59
