Není tomu tak dávno, co počet obyvatel naší planety dosáhl sedmi miliard. OSN to oznámila na konci října 2011. Letos v květnu to už bylo sedm a půl miliard a nyní demografové spočítali, že osmimiliardovou hranici by lidstvo mělo pokořit v roce 2023. V polovině století by pak na Zemi mělo žít 9,8 miliardy lidí.
Více než miliarda seniorůSnižující se míra porodnosti vede ke stárnutí obyvatelstva. Už příští rok bude na Zemi poprvé v historii žít více než miliarda lidí starších šedesáti let. V polovině století by jich měly být dvě miliardy. Evropa bude z tohoto pohledu kontinentem starců: lidé starší šedesáti let dnes tvoří čtvrtinu populace, v roce 2050 to bude už 35 procent. Rapidní stárnutí populace ale čeká i Afriku, kde dnes senioři tvoří jen pět procent obyvatel. Na konci století to bude už pětina. Vzrůstající naděje dožití způsobí i nárůst lidí starších osmdesáti let. Zatímco dnes jich na světě žije 137 milionů, do roku 2050 se toto číslo ztrojnásobí a do konce století dokonce zesedminásobí. |
Nejrychlejší nárůst čeká Afriku, kde nyní žije 1,2 miliardy lidí. Do poloviny století se jejich počet zdvojnásobí. Důvodem je především stále vysoká porodnost v subsaharské Africe. Mezi dvacítkou nejlidnatějších zemí světa bude v roce 2050 sedm afrických států.
Nejlidnatějším kontinentem zůstane i nadále Asie, kde by v roce 2050 mělo žít 5,2 miliardy lidí. V porovnání s Afrikou bude však populační nárůst pomalejší, za stejné časové období v Asii přibude 750 milionů lidí.
Mírný růst čeká i obě Ameriky. Počet obyvatel USA a Kanady by do roku 2050 měl vzrůst ze současných 361 milionů na 435 milionů. Jižní Amerika a Karibik, kde dnes dohromady žije 646 milionů lidí, budou mít celkem 780 milionů obyvatel.
Zpráva Populačního fondu OSN (UNFPA) mimo jiné upozorňuje, že na celkovém nárůstu světové populace se bude z poloviny podílet jen devět zemí: Indie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Etiopie, Tanzánie, USA, Uganda a Indonésie.
Nejlidnatějším státem světa se stane Indie, která už za sedm let přeskočí Čínu. Nejrychlejší přírůstek obyvatelstva hlásí Nigérie, která je dnes 7. nejlidnatější zemí světa. V roce 2050 by už měla být třetí.
Východní Evropa vymírá
Evropu podle zprávy OSN čeká vymírání. Zatímco dnes na starém kontinentu žije 742 milionů lidí, v roce 2030 to bude 739 milionů a v polovině století dokonce už jen 716 milionů. Pokud současné trendy budou pokračovat, mohlo by v Evropě do roku 2100 ubýt téměř devadesát milionů lidí.
Na vině je nízká porodnost. Negativní populační trendy jsou patrné hlavně v některých státech východní Evropy, jako je Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko a Ukrajina, kde demografové počítají až s patnáctiprocentním úbytkem populace. Zde hraje velkou roli i emigrace.
Demografická prognóza OSN počítá s tím, že klesat bude i populace Česka, která má dnes přibližně 10,6 milionu obyvatel. Zatímco v roce 2050 by Česko mělo mít podle zprávy UNFPA 10,05 milionu obyvatel, v roce 2100 by podle střední varianty vývoje mělo mít už jen 8,89 milionu.
Jedna z variant počítá dokonce s poklesem na šest milionů (s tímto černým scénářem před časem přišel i český demograf Tomáš Fiala), naopak podle maximální varianty by Česko mohlo mít na úsvitu nového století až 13 milionů obyvatel.
Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky podle demografů OSN. Zelená linka ukazuje minimální variantu, modrá střední a červená maximální. Vpravo graf vývoje věkových skupin.
List The Guardian soudí, že jediným způsobem, jak zamezit neúprosnému úbytku obyvatelstva Evropy, je masivní imigrace. „V některých státech s nízkou mírou porodnosti a stárnoucí populací je primárním zdrojem populačního růstu příliv imigrantů, kteří v některých případech zvrátili populační úbytek,“ cituje britský list šéfa UNFPA Johna Wilmotha.
Natalita v Evropě sice nestačí k zastavení populačního úbytku, v posledních letech však vzrostla. Zatímco v letech 2000 až 2005 na jednu evropskou ženu připadalo 1,4 dítěte, v letech 2010 až 2015 to bylo 1,6 (tato čísla platí i pro Česko). Evropa je tak výjimkou z celosvětového trendu. Dokonce i v Africe tato čísla ve stejném časovém období spadla z 5,1 na 4,7.
Odborníci upozorňují, že dlouhodobé prognózy jako je poslední zpráva UNFPA není třeba brát smrtelně vážně. „Tyto projekce vycházejí ze stávajících dat a to je jejich základní limita. Doba se dnes vyvíjí tak nepředvídatelným způsobem, že v horizontu mnoha desítek let je to jako věštění z křišťálové koule,“ uvedl pro iDNES.cz odborník na demografii Daniel Hůle, podle nějž mají větší smysl výhledy na pět nebo deset let.
