Referendum probíhalo od osmé do čtrnácté hodiny. "Aby bylo hlasování platné, musí se ho zúčastnit pětatřicet procent ze všech voličů v obci. To znamená, že přijít musí minimálně sedmdesát sedm lidí. K uznání výsledku stačí, aby shodně hlasovala čtvrtina z celkového množství voličů, padesát pět lidí," řekla Lenka Zelinková, která hlasování připravovala.
Její spoluobčané si toto pravidlo vzali k srdci. Přišlo jich přesně 77, pro boj s přehradou se vyslovilo 55 z nich, proti 21. Jeden hlas byl neplatný, ale to podle zastupitelů na platnosti celého referenda nic nemění.
Předsedkyně volební komise Milena Hebnarová počítá s tím, že se mnoho lidí kvůli naprosto těsným výsledkům bude zajímat o správnost sčítání.
"I nás to hodně překvapilo. Kdybychom si absolutně hraniční výsledky referenda chtěli vymyslet, tak se to nepodaří. Ale hlasovací lístky jsou zapečetěné, zastupitelé si mohou vše ověřit. Výsledek už nikdo nezmění, proti přehradě budeme bojovat," konstatovala.
. otázka z heřminovského referenda"Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legitimních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?" |
Se zatopením části Nových Heřminov souhlasila už v dubnu vláda. Záměr přeložený ministerstvy zemědělství a životního prostředí má podle ní přispět k protipovodňové ochraně obcí na horním toku řeky Opavy. Otázka znovu ožila po povodních v roce 1997.
"Pro majitele zasažených nemovitostí jsme připravili řešení v podobě nadstandardních náhrad za jejich domy a hospodářské objekty," sliboval v dubnu ministr Petr Gandalovič. - čtěte Část Nových Heřminov se zatopí
Starosta: Referendum zřejmě nebylo poslední
Starosta Radovan Jílka vzal výsledky referenda na vědomí, ale myslí si, že to není poslední lidové hlasování v obci.
"Referendum vyvolané občanským sdružením bylo podle mého názoru předčasné. Až stát řekne, co za přehradu obec získá a poškození lidé budou znát, jaké náhrady mohou očekávat, pak teprve bude referendum, které vyhlásím já nebo zastupitelstvo," řekl MF DNES.
O vyčkávání většiny občanů na konkrétní podmínky svědčí podle něj i minimální účast a hraniční výsledky. Obec po státu například žádá bezplatné převedení všech státních pozemků na obec nebo tunelovou variantu nové silnice.
Sám starosta hlasoval proti přehradě. "Chápu reakce občanů, protože přístup státu byl a dosud je velmi špatný. To, že mne referendum zavazuje bojovat proti přehradě, znamená jen pokračování naší práce."
Lidé z občanského sdružení Obava mu přitom vytýkají, že bojuje málo. "Pokud si někdo myslí, že bude pro obec prospěšnější a převezme veškerou zodpovednost, klidně může. Řekl jsem to veřejně, ale zatím se nikdo takový nenašel."
Složitá otázka možná někoho odradila
Na smysl hlasování nebyl v minulých dnech v obci jednotný názor. Odhodlání přijít vyjadřovali hlavně členové Obavy. Řadu lidí zmátla a možná i odradila formulace otázky, na níž měli v referendu odpovídat. Namísto jednoduché věty tázací na hlasovacích lístcích bylo složité souvětí. (viz box)
"Několik lidí za mnou přišlo. Byli z té otázky zmatení. Vysvětlila jsem jim, že když chtějí hlasovat proti přehradě, musí zaškrtnout ano a když pro přehradu, ne," říká Lenka Zelinková.
"Myslím, že stanovisko, které vyplyne z referenda, v každém případě pomůže zastupitelstvu pro vyjednávání lepších podmínek pro obec," řekl už v pátek Oliver Rotik, který do Nových Heřminov jezdí pětadvacet let na chalupu. Pokud vznikne přehrada, jeho chaloupka zmizí pod vodou.
Referenda se Oliver Rotik zúčastnit nemůže, a tak svůj názor vyjádřil alespoň prostřednictvím letáků, které v posledních dnech nalepil na různých místech v obci. "Hlasujte ano," stojí na nich.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio