I když rusky mluvící vojáci neměli žádné odznaky, jejich vozidla měla ruské vojenské značky a obyvatelé nepochybovali o tom, že sem byli přesunuti z nedaleké ruské základny, aby zaujali pozice za stanovištěm ukrajinské pohraniční stráže.
Ludmila Marčenkovová, učitelka na penzi, jednoduše začala tleskat v reakci na dotaz, co si myslí o maskovaných vojácích se samopaly stojících na stráži. "Nejdřív jsme byli v šoku, ale teď to vnímáme jako osvobození," řekla šestašedesátiletá žena.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu požádal parlament a získal souhlas s vojenskou akcí na Ukrajině s cílem chránit ruské obyvatele. Moskva uvádí, že se ještě nerozhodla, zda pošle vojáky. Ale na místě je jasné, že už začala jednat.
Putinův postoj ke Krymu podpořily tisíce demonstrantů v Moskvě:
Ti obyvatelé, kteří při pohledu na obrněná vozidla projíždějící městem mají zlou předtuchu, se většinou drží v zadních řadách přihlížejícího davu. "Tohle je zmatek. Je to invaze. Myslím, že je to ze strany Ruska agrese," řekl Dmitrij Besonov, pětapadesátiletý horník v důchodu z města Doněck.
Podobné hlasy jsou ale v menšině. Etnické Rusy, kterých je na Krymském poloostrově většina, rozčílila nacionalistická rétorika protestujících, kteří svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče po měsících demonstrací na hlavním náměstí v Kyjevě známém jako Majdan.
Nechceme být občané druhé kategorie, bojí se krymští Rusové
"Udělali velkou chybu, když stáli na Majdanu a říkali, že chtějí zakázat ruštinu. My nechceme být občané druhé kategorie," řekl bratr Marčenkovové Vitalij, který je námořník. "Nejsem proti jednotné Ukrajině. Ano, náš prezident nebyl nijak skvělý. Ano, byla tu korupce a krádeže, ale za těchto podmínek tu žít nechceme. Máme dost řečí těch fašistů a neofašistů," dodal.
Pohled na ruské holínky v přístavu ležícím nedaleko Sevastopole - domova černomořské flotily - není pro obyvatele nijak neobvyklý. Ti si rychle zvykli na přítomnost více než stovky ozbrojených mužů v blízkosti hlavního pásu kolem zátoky oblíbené mezi turisty.
Na novináře maskovaní vojáci štěkali, ať "ustoupí", a odmítali se identifikovat. Ale s místními obyvateli ochotně pózovali před fotoaparátem bok po boku, stejně jako od nich s radostí přijímali nabídnuté cigarety.
Podle účetní Valentiny Magomedovové lidé vždycky litovali rozhodnutí tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který byl napůl Ukrajinec, předat v roce 1954 Krym od Ruska sovětské Ukrajině. "Nové úřady v Kyjevě nejsou legitimní. Věříme Putinovi, milujeme Rusko," řekla. "Byli jsme součástí Ruska a je nám pořád líto, že nás Chruščov dal pryč."
I když většina obyvatel nijak nemiluje nové vedení v Kyjevě, někteří mají strach z nebezpečí vyplývajícího ze situace a vyjadřují obavy z ruských plánů. Jeden z místních obyvatel si vybil frustraci na mlčícím vojákovi, když na něj začal křičet: "Co tady děláte? Vypadněte!" "Máme tady svoje podnikání, začíná turistická sezona, nemůžeme si dovolit válku," dodal už klidnějším tónem, potřásl hlavou a otočil se zády k deseti nákladním automobilům a pěti obrněným vozidlům.
Nedaleká restaurace se rozhodla zavřít provoz a nechat to tak alespoň několik dní. "Přijdu o výplatu, jestli to dál potrvá," postěžovala si pětatřicetiletá blond servírka Natalja Fomičovová. "Nikdo se nás na nic neptal. Jsme pro ně jako loutky. Máme jednoho cara a jednoho boha - Putina," zažertovala trpce.