Z 1015 oprávněných voličů přišlo k volební urně 715 lidí, z toho 556 obyvatel řeklo "ano" samostatnosti. Proti bylo 155 lidí, tři hlasy byly neplatné a jeden občan se zdržel hlasování.
"Máme to!" zaradovala se Blanka Kolečkářová, členka Občanského sdružení Držovice, které o samostatnost usilovalo. "Je před námi balík problémů a taky velká zodpovědnost," dodala však vzápětí.
Místostarostovi Prostějova Vlastimilu Uchytilovi z ODS rozhodnutí obyvatel Držovic radost neudělalo. "Přesto gratuluji občanskému sdružení, že se mu to podařilo. Jeho členům také přeji, aby se jim všechny věci, které lidem naslibovali, podařilo realizovat," řekl Uchytil.
Do volební místnosti v držovické mateřské škole přicházeli už od jedenácti hodin dopoledne lidé po skupinkách. Tři hodiny po poledni vhodilo svůj hlasovací lístek do urny 230 obyvatel Držovic, po šesté hodině večer napočítala volební komise přes 570 hlasů.
"Volila jsem ano, ani jsem o tom dlouho nepřemýšlela. Bydlí tady dobří lidé, myslím, že to sami bez města zvládneme," řekla Jarmila Doleželová, která přišla volit se svým přítelem.
Kolem nápisu "referendum" na brance před školkou procházeli mladí i starší lidé. "To je ale sprosté dělat si už vlastní prapor," prohodila starší žena, když minula vlastnoručně ušitou modrožlutou vlajku se znakem Držovic připevněnou na plotě. Jak hlasovala říci nechtěla.
"Ten prapor byl nápad místního občanského sdružení, já ho jen ušila. Je to původní znak Držovic z doby první zmínky o obci," vyprávěla Věra Vysloužilová, která stála před vchodem do školky. Spolu s kolegou Josefem Pešákem každému příchozímu vysvětlovali, jak správně volit.
"Nenutíme nikomu názor, ale jen, jak správně křížkovat. Ráno se tu jedna starší paní spletla, zaškrtla "ne", a pak plakala a chtěla svůj lístek vysypat z urny, protože chtěla volit "ano". To už se ale nedalo nic dělat," popsala Vysloužilová.
Odtržení chtěla většina lidí
S účastí byli lidé z Občanského sdružení Držovice, které osamostatnění iniciovalo, spokojeni. "Samotného mě překvapuje, kolik mladých lidí přichází. Byla tu i mladá žena, která se zrovna dnes vrátila z porodnice," pochvaloval si Josef Pešák.
"Bydlíme zde odjakživa a nic se tu neděje. Neváhali jsme ani minutu, samozřejmě, že chceme samostatnost," tvrdili i starší manželé, kteří vycházeli z volební místnosti.
Najít někoho, kdo byl proti odtržení Držovic od Prostějova, nebylo snadné. To, že někteří lidé se vznikem samostatné obce nesouhlasí, viděli ale obyvatelé Držovic na vlastní oči. Letáky na podporu kampaně za osamostatnění tohoto prostějovského předměstí v noci na pátek někdo přelepil vlastními názory zpochybňujícími výhody nové obce.
Referendu předcházel spor
Žádostí o referendum vyvrcholil spor, který vedou Držovice s Prostějovem od loňského roku. Prostějovská radnice tehdy do Držovic nastěhovala už druhou romskou rodinu z kolonie U svaté Anny, přestože petici proti tomuto záměru podepsalo osm set lidí. Obyvatelé Držovic krátce nato založili občanské sdružení, aby radnici tlačili alespoň k větší péči o jejich místní část. Tvrdí, že jejich aktivity vyšly naprázdno.
To však odmítl starosta Prostějova Jan Tesař z ODS. "Město letos zadalo zpracování projektové dokumentace pro infrastrukturu v Držovicích za 750 tisíc korun. Na rekonstrukci kaple byly použity 2,2 milionu korun. Dokončuje se rekonstrukce hasičské zbrojnice s náklady do dvou milionů korun," řekl Tesař.
 Obyvatelé Držovic na Prostějovsku rozhodovali v referendu o samostatnosti obce. (10. prosince 2004) |
 Obyvatelé Držovic na Prostějovsku rozhodovali v referendu o samostatnosti obce. (10. prosince 2004) |
