OSN tento týden upozornila, že stovky tisíc obyvatel Aleppa se ocitnou odříznuty od humanitární pomoci. Obyvatele obchází strach z vyhladovění, jaké už postihlo jiná obléhaná města a vesnice. Aktivisté z projektu Siege Watch spočítali, že v obléhaných místech žije v Sýrii přes milion lidí, tedy nikoliv 400 tisíc, jak dosud odhadovala OSN.
500 mrtvýchV provincii Aleppo od začátku ofenzivy syrské armády a jejích spojenců zahynulo během bojů na obou stranách nejméně 500 lidí, uvedla organizace SOHR, která situaci monitoruje z Londýna. Syrské jednotky s podporou ruských letadel, Íránců a Hizballáhu se již dostaly do blízkosti turecké hranice a k přechodu, který sloužil jako hlavní zásobovací trasa povstalců v Aleppu. Zdroj: ČTK |
„Panuje tu strach, zejména když lidé viděli Madáju. Nechtějí prožívat nic podobného,“ řekl opoziční aktivista Karam Masrí. Město Madájá se ocitlo na půl roku v obležení armády a až v lednu se tam dostaly konvoje s pomocí. Několik desítek lidí tam zemřelo hladem, lidé byli nuceni jíst i trávu.
Aleppo bývalo v minulosti hospodářským centrem Sýrie a za války se stalo baštou oponentů Damašku. Od roku 2012 je město rozděleno - západní polovinu má pod kontrolou vláda, východní opozice. Mnoho historických částí města je silně poničeno bojem a bombardováním.
Armáda s podporou svých spojenců se v minulých týdnech zaměřila na severní předměstí, a opozici tak odřízla zásobovací trasu z Turecka. Ostatní cesty směrem na sever jsou v rukou radikálů z organizace Islámský stát, část pak drží kurdské oddíly.
„Podařilo se nám dostat se do Aleppa ze západu, ale je to velmi riskantní,“ řekla agentuře AP Dálijá Avkatíová, která vede humanitární organizaci Mercy Corps. Ta poskytuje pomoc asi 66 tisícům občanů východního Aleppa.
Před válkou bylo město domovem 2,1 milionu lidí. Kolik jich tam žije dnes, není jasné. OSN odhaduje, že ve východních čtvrtích je stále asi 300 tisíc obyvatel, kteří se mohou brzy ocitnout odříznuti od zásobování a pomoci. „Mluvíme tady o velmi bezbranných rodinách, které za sebou mají léta konfliktu. Hrozba obléhání mnohé vysiluje,“ řekla Avkatíová.
„Ti chytří odcházejí“
Už čtrnáct dní je ve městě nedostatek chleba, protože ceny pohonných hmot se kvůli váznoucím dodávkám z Turecka zdvojnásobily. „Některé pekárny zastavily provoz, protože nafta je moc drahá,“ řekl Masrí. Podle stanovených pravidel může cenu chleba zvýšit jen městská správa, která to ještě neudělala, protože nestihla reagovat na zvýšenou cenu nafty. „Zdejší život je svázán s naftou,“ tvrdí Masrí.
Jeho kolega Baháa Halabí říká, že ti, kdo mohou, se připravují na odjezd. „To jsou ti chytří... Balí si zavazadla, aby je tady nezastihla letadla,“ řekl Halabí.
Desítky tisíc dalších ale zůstanou. Někteří proto, že si nedokážou najít bezpečné místo, jiní proto, že odejít nechtějí. Desítky tisíc těch, kteří už odjeli, uvázli u turecké hranice. Turecko zatím vpustilo na své území jen několik tisíc lidí. „Volíme mezi jedním, nebo druhým způsobem smrti. Ať raději zemřeme na naší půdě a ve svém domě, než v zimě někde na hranici,“ říká Halabí, který patří k těm, kdo zůstávají.
Lidé jako on se začali zabývat hromaděním zásob. Vynášejí chleba na střechy svých domů, aby je tam vysušili. „Netuším, jak to budeme jíst. Ještě jsme to nezkusili. Ale když si to vezmete s čočkou, zasytí vás to. Nebude to sice moc chutné, ale nebudete mít hlad,“ soudí Halabí.
Asad s Ruskem se snaží o etnickou čistku, tvrdí TurciTurecký prezident Recep Erdogan ve středu ostře zkritizoval OSN, která vyzvala jeho zemi k otevření své hranice desetitisícům syrských uprchlíků. Erdogan řekl, že zatímco Ankara vydává v rámci letité syrské uprchlické krize kolem deseti miliard dolarů (240 miliard Kč), OSN přispěla jen 455 miliony (11 miliard Kč). Útěk syrských obyvatel označil za "nucenou migraci" a "masakr". Podle něho se situace v Sýrii stala pro Turecko "záležitostí vnitřní bezpečnosti". Turecko v posledních dnech prudce omezilo příliv běženců - pouští jen zraněné a nemocné. Na syrsko-turecké hranici se jich nahromadilo kvůli posledním bojům v Aleppu podle odhadů přes 70 tisíc. Cílem útoků syrských jednotek podporovaných Ruskem v severosyrském Aleppu i v celé Sýrii jsou etnické čistky. Syrská vláda se tak spolu s Moskvou snaží docílit toho, aby v zemi zůstali jen příznivci režimu prezidenta Bašára Asada, řekl ve středu v Haagu turecký premiér Ahmet Davutoglu. „Každý uprchlík, kterého přijmeme, napomáhá jejich politice etnických čistek, ale běžence budeme nadále přijímat," dodal Davutoglu. Zdroj: ČTK |
Masrí už nashromáždil 100 kilogramů potravin. Prozatím také zůstává, ale nevylučuje, že se v budoucnu rozhodne jinak. „Neutekl jsem, když bylo hůř. Myslím, že obléhání bude snazší než barelové bomby,“ říká.
Tuto tříštivou munici, kterou nelze přesně zaměřit, většinou shazují vrtulníky. Podle dosavadních zpráv právě tyto bomby zdemolovaly velkou část východních čtvrtí Aleppa včetně nemocnic.
K opozici, která má tuto část města stále pod kontrolou, patří oddíly napojené na Syrskou svobodnou armádu, jež se těší podpoře Západu, ale také fronta An-Nusra, spojovaná s teroristickou organizací al-Káida. Panují obavy, že pokud se tyto frakce nesjednotí pod jedno velení, porazí je armáda do dvou týdnů nebo do měsíce.
Ztráta Aleppa přitom bude pro opozici devastující ránou. „Aleppo je zásobárnou pro celý sever Sýrie, pro revolucionáře od Hamá až po tureckou hranici. Teď, když vláda dobyla Homs, je Aleppo nejvýznamnější bodem opozice,“ řekl Masrí, který zůstává optimistou. „Ještě jsme nedospěli ke konci tohoto příběhu. O některé oblasti jsme přišli, jiné jsme získali. Jsme na to zvyklí,“ řekl.
Zastavte ruské bombardování, vyzývá syrská opozice USA
Na počátku února ztroskotala mírová jednání mezi Asadovým režimem a opozicí kvůli pokračující ofenzivě vládních jednotek a ruského letectva (více čtěte zde). Ve středu syrská opozice prohlásila, že se obnovených jednání plánovaných na 25. února zúčastní pouze v případě, že Rusko zastaví své letecké údery v zemi a k civilistům v povstaleckých oblastech se dostane humanitární pomoc. Agentuře Reuters to ve středu řekl mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC) Sálim Muslát.
Podle nejmenovaného západního zdroje agentury Reuters Rusko na 1. března navrhlo začátek příměří v Sýrii. Na návrhu ale údajně zatím nepanuje shoda. Podle zdroje agentury mají Spojené státy vůči některým částem ruského návrhu výhrady.
Syrská opozice si myslí, že by se do věci měli vložit Američané. „Myslím, že Barack Obama může zastavit útoky Rusů na Syřany. Někdo musí zastavit Putina a diktátora v Damašku. Nemyslím si, že je Rusko tak silné. Putin se takto chová jen díky slabosti druhé strany,“ dodal Muslát.
Spojené státy z toho, že v Sýrii nedělají dost, obvinil i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Je dost slov, ale u činů je to jinak, kritizoval Fabius.
Kdo ovládá okolí syrského Aleppa
6. listopadu 2015 |
