Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obviněný v Haagu: Chci archivy NATO

  7:23aktualizováno  7:23
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii se poprvé začal zabývat žádostí obviněného, aby NATO a některé země poskytly tribunálu informace zpravodajských služeb. Obviněný je chce na podporu svojí obhajoby. Žádá i informace od České republiky.

Obhájce bývalého velitele jugoslávské armády Dragoljuba Ojdaniče, obviněného z válečných zločinů, požádal soud, aby přiměl NATO a čtrnáct zemí k poskytnutí záznamů rozhovorů, které vedl obviněný nebo které se ho týkaly, a to v období leden-červen 1999. Ojdanić žádá informace od Belgie, Kanady, Francie, Německa,

Řecka, Maďarska, Itálie, Islandu, Nizozemska, Lucemburska, Polska, Británie, USA a také od České republiky.

Doposud žádný právník u soudu takový požadavek nevznesl a spokojil se s tvrzením, že takové důkazy podléhají utajení.

Obhájce bývalého generála Peter Robinson vysvětlil, že "mimořádnou žádost" jeho klienta lze ospravedlnit jeho nevinou.

"Generál Ojdanić nikdy neplánoval válečné zločiny, nepodněcoval k nim, nenařizoval je, ani k nim nijak nenapomáhal. Nikdy nevyháněl Albánce z Kosova. Jeho rozkazy zněly ve smyslu vyhnout se válečným zločinům," řekl Robinson. "Potřebujeme tyto důkazy v procesu, abychom to mohli dokázat."

Třiašedesátiletý Ojdanić čelí pěti bodům obvinění ze zločinů proti lidskosti a porušení válečných práv a zvyklostí za to, že se v roce 1999 údajně podílel na zločinném plánu vraždění a vyhánění Albánců z Kosova. Sám tvrdí, že je nevinen.

Americký advokát Cliffton Johnson žádal, aby se slyšení až do pátku konala za zavřenými dveřmi, protože se diskuse o žádosti obhajoby nevyhnutelně budou týkat věcí, jež souvisejí s národní bezpečností. Tohoto argumentu užívaly země NATO, které odmítaly poskytnout žádané dokumenty.

Soudci požadavek na jednání za zavřenými dveřmi odmítli a uvedli, že bude pro veřejnost zavřeno jen v případě, že by vzniklo nebezpečí ohrožení národní bezpečnosti. Robinson poukázal na to, že USA by svoje záznamy telefonických rozhovorů mohly zveřejnit, kdyby chtěly, stejně jako jejich ministr zahraničí Colin Powell nechal v OSN před invazí do Iráku přehrát záznamy rozhovorů důstojníků Saddáma Husajna.

Právníci z Kanady, Nizozemska a Británie označili žádost obhajoby za irelevantní a za nebezpečný precedens a poukázali na možnost ohrožení národní bezpečnosti.

Válka v Kosovu (1998-99) si vyžádala téměř 10.000 lidských životů a vyhnala z domovů 800.000 Albánců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Obraně se politici věnují povrchně, vyplývá z analýzy programů stran

Většina stran a hnutí se obranné politice věnuje spíše povrchně. Když už se téma obrany v programu stran objeví, je často propojeno s dalšími tématy, které...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.