Další obvinění v kauze MUS přišlo po 14 letech, lobbista Musela uplácel. Ilustrační snímek

Další obvinění v kauze MUS přišlo po 14 letech, lobbista Musela uplácel. Ilustrační snímek | foto: KrajemUhlí.cz

Další obvinění v kauze MUS přišlo po 14 letech, míří mezi politiky ČSSD

  • 360
Po měsíci od zátahu na tři exposlance za dojednávání trafik padlo další obvinění kvůli korupci mířící do špiček politiky. Tentokrát policie zalovila ve čtrnáct let starých vodách, a to v kauze někdejší privatizace Mostecké uhelné společnosti z doby vlády ČSSD.

Díky švýcarským detektivům, kteří rozkryli toky peněz kolem dolů v rámci svého šetření praní špinavých peněz v tamních bankách, vyplavaly na povrch i informace o vyplacení tučné provize za prodej akcií státu.

Jak už dříve upozornila MF DNES, nejprve putovalo téměř 180 milionů korun na zahraniční účet firmy lobbisty blízkého špičkám ČSSD Pavla Musely, od něj pak přistály v přepočtu tři miliony na účtu ve Švýcarsku, k němuž měl přístup tehdejší náměstek ministra průmyslu z řad sociální demokracie Robert Sýkora.

Muselu nyní protikorupční policie viní z uplácení a Sýkoru z přijímání úplatku. S informací přišel jako první deník Právo. Sýkora i advokát Musely Lukáš Eichinger v úterý MF DNES potvrdili, že proti zahájení stíhání už podali stížnost, protože s ním zásadně nesouhlasí.

Žalobce Petr Šereda z olomouckého vrchního zastupitelství potvrdil, že se stížnostmi bude zabývat. V případě Musely je totiž pravděpodobné, že bude obvinění buď zrušeno, nebo pozastaveno. Je nesvéprávný – při podivném pádu z posedu před pěti lety si poranil hlavu a trpí psychickými potížemi s výpadky paměti.

Prodeje akcií MUS jsem se neúčastnil, tvrdí Sýkora

Vinu popírá i Sýkora. "Žádného prodeje akcií MUS jsem se neúčastnil, protože to nebylo v mé kompetenci, a pan ministr Miroslav Grégr by nic takového nepřipustil," napsal MF DNES. Transakce s Muselou byl podle něj jejich soukromý obchod.

Za korupci ale považuje přijetí tří milionů korun od Musely i švýcarská prokuratura, jejíž obžaloba kauzy MUS již byla projednána u trestního tribunálu v Bellinzoně a v říjnu bude vyhlášen rozsudek. Žalobci viní pět tuzemských manažerů, kteří ovládali firmu Investenergy a skupinu Appian, jež mostecké doly ovládla, z podvodu a praní špinavých peněz.

Na druhou stranu, v obžalobě se sice o korupci přes Muselu k náměstku Sýkorovi mluví, nikdo z ní však nebyl obžalován. Prokuratura u soudu také připustila, že korupci vyšetřovala jako samostatný případ, ale odložila ho. V obžalobě ji tedy zmiňuje jen jako jeden z prostředků, jak bývalí manažeři uvedli vládu v omyl, aby jim státní 46procentní podíl levně prodala.

Musela pomáhal uložit peníze otce, tvrdí Sýkora

Konkrétně šlo o to, že Investenergy už v únoru 1999 uzavřela poradenskou smlouvu s Muselovou firmou Torrence Trading. Stálo v ní, že pokud získá od státu podíl v MUS za cenu do 700 milionů korun, dostane Musela provizi. To se pak stalo. V červenci vláda rozhodla o prodeji akcií za 650 milionů korun, v srpnu Investenergy poslala téměř 180 milionů korun (5 milionů USD) na účet Torrence. Z něj pak většina peněz přitekla na firmy Kromix a Larosi se sídlem na Kypru, jež ovládal Musela a také Jiří Martinek. Ten byl nejbližším spolupracovníkem Stanislava Grosse, pozdějšího premiéra vlády ČSSD.

V listopadu připutovaly od Musely také tři miliony na švýcarský účet Antonína Sýkory, otce Roberta, který k němu měl dispoziční právo. "Pavel Musela ve své době jen pomohl otci uložit jeho peníze na jeho účet," sdělil nyní MF DNES Sýkora s tím, že šlo o peníze z podnikání.

Švýcaři však v obžalobě tvrdí, že jeho otec o penězích nic nevěděl a odkázal je na syna. Sýkora neuspěl ani s vysvětlením, že jako náměstek neměl v kompetenci privatizaci. Policie podle informací MF DNES trvá na tom, že na ni měl vliv. Spadal pod něj odbor hornictví, který se k materiálům o privatizaci vyjadřoval. Měl navíc úzké vztahy s Muselou i Grossem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue