Ivanov: Zmocněnec OBSE může jen na čečenské území kontrolované Rusy
Zmocněnec OBSE smí v Čečensku navštívit pouze území kontrolované ruskými federálními jednotkami. "Samozřejmě, (smí) pouze na území, jež jsou pod ruskou kontrolou. Nechceme, aby se stal rukojmím," řekl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Upřesnil tak "čečenskou pasáž" obsaženou v závěrečném dokumentu OBSE schváleném na istanbulském summitu, jež hovoří o nezbytnosti politického řešení čečenské krize a zavazuje Moskvu umožnit mezinárodní delegaci návštěvu Čečenska na severním Kavkaze.
Ivanov zdůraznil, že Moskva už zahájila jednání o urovnání konfliktu s čečenskými představiteli a nepotřebuje pomoc ze zahraničí. "Nepotřebujeme žádné zprostředkovatele, ať jsou odkudkoli," konstatoval ruský ministr zahraničí.
Americký prezident Clinton si klade podmínky
Před odsouhlasením závěrečné charty třicet států, včetně USA a Ruska, podepsalo Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Ta asi o deset procent snižuje počty nejaderných zbraní od Atlantiku po Ural. Když byla smlouva podepsána americký prezident Bill Clinton si stanovil podmínku - pokud Rusko nesníží, tak jak je uvedeno v dokumentu, počet konvenčních zbraní na severu Kavkazu, nepředloží tuto smlouvu k projednání a ratifikaci americkému Senátu.
| Nová verze Smlouvy o konvenčních silách v Evropě stanoví národní a územní horní hranice početních stavů bojových obrněných vozidel, tanků, dělostřeleckých systémů, bitevních letadel a útočných vrtulníků. Na území 30 signatářských států mezi Atlantikem a Uralem tak čeká sešrotování dalších 11 tisíc těžkých zbrojních systémů. Podle smlouvy například Rusko zredukuje své tanky ze 13,5 tisíce na 6350. Německo stáhne z oběhu 1498 těžkých zbrojních systémů. Kromě výrazného snížení počtu zbrojních systémů má nová smlouva i znemožnit koncentraci zbraní, a tím i zabránit překvapivému útoku. Velké přesuny jednotek a velká vojenská cvičení musejí být ohlášeny 42 dnů předem. Dodržování smluvních ustanovení bude kontrolováno pravidelnými inspekcemi. |
Ve smlouvě se mimo jiné NATO zavazuje, že nerozmístí na území svých tří nových členských států (České republiky, Maďarska a Polska) žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.
Za ruského prezidenta Borise Jelcina, který ve čtvrtek odcestoval ze summitu předčasně, podepsal smlouvu ministr zahraničí Igor Ivanov a za USA prezident Bill Clinton.
Podpis této smlouvy byl možný teprve až po složitého komprom isu o závěrečném dokumentu summitu OBSE. Ten zavazuje Moskvu uznat, že tato organizace smí hrát úlohu při hledání politického řešení čečenského konfliktu (západní zástupci však přiznali, že dosáhli u Moskvy jen minimálních ústupků).
Západní státy se v Istanbulu dohodly s Ruskem
Na vrcholné schůzce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Istanbulu se zástupci západních států nečekaně dohodli s ruskou delegací, bez prezidenta Jelcina, na formulaci podmínek řešení čečenské krize a jejich zařazení do hlavního dokumentu summitu Charty evropské bezpečnosti. Tento závěrečný dokument bude podepsán v pátek.
Ruský prezident Boris Jelcin nečekaně opustil evropské setkání poté co se dostal do sporu se svým americkým kolegou Billem Clintonem právě v otázce řešení čečenského konfliktu.
Havel se ve sporu o Čečensko postavil za Clintona
Prezident Václav Havel se ve sporu prezidentů Ruska a USA Borise Jelcina a Billa Clintona o Čečensko na summitu OBSE v Istanbulu postavil na Clintonovu stranu.
"Ruská federace nemůže bránit svou integritu takovým způsobem, jakým se to děje, a ani tímto způsobem nemůže bojovat proti terorismu," řekl na tiskové konferenci v Istanbulu.
Na dotaz, co může dělat OBSE pro politické řešení čečenského konfliktu, Havel řekl, že "především musí říkat pravdu, musí situaci reflektovat a analyzovat, a to je předpoklad všeho". Uvedl, že se mu více líbilo emotivní vystoupení amerického prezidenta Bila Clintona než vystoupení ruského prezidenta Borise Jelcina, který ostře odmítl kritiku na adresu Moskvy za její postup v Čečensku.
Havel se rovněž zastal jugoslávské opozice
Prezident Havel se také na společné tiskové konferenci se zástupci jugoslávské opozice a představiteli Černé Hory vyslovil pro uspořádání vztahů v Jugoslávii. "Svět by měl udělat vše pro demokratizaci Jugoslávie," řekl.
Obhajoval také účast těchto představitelů na summitu OBSE, i když má Jugoslávie členství od roku 1992 pozastaveno. Miloševičův režim totiž proti cestě opozice do Istanbulu protestoval. "Smyslem této iniciativy bylo vytvořit prostor, kde by mezinárodní společenství s těmito důležitými jugoslávskými činiteli mluvilo, vyslechnout jejich názory...," poznamenal Havel.
Vůdcové srbské opozice shodně volali po zrušení sankcí uplatňovaných proti Jugoslávii. Předseda Srbského hnutí obnovy Draškovič označil sankce za "vězeňskou zeď", kterou svět postavil kolem jeho země, a za kolektivní trest. "Zbořte tuto zeď, zrušte tyto sankce. Potřebujeme zahraniční letadla, investice, diplomaty... To je způsob, jak pomoci demokratickým silám v Srbsku."
Odvolání sankcí podle něj povede k zhroucení režimu jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. "Prezident Havel jako bývalý politický vězeň ví, že když není vězeňská zeď, vězni mohou lehce utéci."
Názorový střet na summitu
Prezidenti USA a Ruska Bill Clinton a Boris Jelcin se hned v úvodu summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Istanbulu názorově střetli v diskusi o ruské operaci v Čečensku. Jelcin nejprve prohlásil, že Západ nemá právo kritizovat Rusko za zásahy proti teroristům v Čečensku, Clinton naopak varoval před dalšími útoky proti civilistům.
"Nepřijímáme rady takzvaných objektivních kritiků Ruska. Tito lidé nechápou, že my prostě musíme zastavit bujení této rakoviny a zabránit jejímu šíření do světa," prohlásil Jelcin v projevu před ostatními 53 hlavami států členských zemí OBSE.
Na rozhořčené Jelcinovo prohlášení pak zareagoval americký prezident Bill Clinton, který se pevně postavil za rostoucí mezinárodní kritiku vojenské ofenzívy Ruska v Čečensku a vyzval Moskvu k politickému řešení konfliktu a přijetí zprostředkovatelské nabídky OBSE.
"Nevěřím, že vůbec někdy nastane v lidských vztazích doba, kdy bychom byli schopni říci, že prostě nemůžeme kritizovat to či ono nebo nějakou akci, protože se odehrává v územním rámci jednoho národa," řekl Clinton a dodal, že lidská práva nikdy nejsou ryze vnitřní záležitostí.
Na Jelcinovo rázné odmítnutí vyjednávat s "vrahy a zabijáky" Clinton řekl, že politický dialog s cílem dosažení dohody je nutný a musí se vést nikoli s teroristy, nýbrž s těmi, kdo usilují o nalezení politického řešení.
Clinton rovněž připomněl Jelcinovi jeho vlastní zkušenost z roku 1991. "Když jste tehdy vylezl na tank v Moskvě, když se pokusili připravit ruský lid o svobodu.... kdyby vás byli uvrhli do vězení, místo abyste byl zvolen prezidentem, věřím, že každý státník z každé země kolem dokola tohoto stolu by se byl postavil za vás a za svobodu v Rusku a neřekl by 'dobrá, to je vnitřní záležitost Ruska, do níž se nemůžeme vměšovat," řekl Clinton.
Rozpory o Čečensko se nepodařilo sblížit ani na následné vzájemné schůzce Clintona a Jelcina. "Byl velmi důrazný a já stejně tak. Máme velmi dobrý osobní vztah, ten nám ale nepomohl překonat jasnou neshodu," prohlásil Clinton po zhruba třičtvrtěhodinovém setkání.
Při schůzce s Jelcinem prý Clinton ruskému prezidentovi radil, aby naslouchal svým četným přátelům v OBSE. "Doufám, že se nám podaří dosáhnout pokroku do našeho zítřejšího odjezdu, nejsem si ale jist," řekl Clinton.
Clinton rovněž řekl, že uznal svrchovanost Ruska v Čečensku, hájil ale v rozhovoru s Jelcinem právo mezinárodního společenství kritizovat ruský postup v této republice v rámci obhajoby dodržování lidských práv.
 Prezident USA a Ruska Bill Clinton a Boris Jelcin při dvoustranné schůzce, na níž se bavili zejména o situaci v Čečensku |
