Srí Lanka
"Tsunami sem přinesly neskutečnou zkázu. Auta jsou na stromech, domy zničené. Všechno funguje na principu pomoz si sám," řekl BBC turista Roland Buerk na Srí Lance.
"Byly tu řady mužů a žen podél silnice a ti se vyptávali, zda někdo neviděl jejich příbuzné. Sám jsem viděl několik mrtvých dětí zapletených do drátěného pletiva, které se používá k oplocení domů u moře," sděloval své dojmy z jihu země místní fotograf Gemunu Amarasinghe.
"Až třímetrová vlna zasáhla tuto oblast a všechno odnesla s sebou, včetně mé motorikši," vyprávěl vyděšený taxikář Piyasoma z městečka Payagala, které leží 60 kilometrů jižně od metropole Kolomba.
Indie
"Bylo to brzo ráno. Zrovna jsem vybíral svůj úlovek ze sítě, když jsem viděl, jak se na nás valí obrovské vlny. Jen co jsem se ženou a dvěma dětmi vyběhl z naší chýše, okamžitě ji zaplavila voda," svěřil se indický rybář Ravichandran, který vše sledoval z pláže nedaleko města Chennai.
"Nikdy jsem ve svém životě nic podobného nezažil. Z celé oblasti se stal jeden velký hřbitov," líčí své dojmy Chellppa, další rybář z Chennai. "Nic nenasvědčovalo tomu, že se něco podobného může stát. Zpočátku to vypadalo jako normální vlny," dodal.
Indonésie
"Nelze přesně určit počty obětí, protože spousta těl je stále zaklíněná v korunách stromů," sděloval své dojmy podplukovník Belyuni z nejhůře zasažené oblasti Acehu.
Mnoho lidí na Sumatře zahynulo, protože včas neutekli před blížícími se vlnami. "Desítky lidí viděly narůstající vlny, ale neběžely do výše položených míst, a co víc, zůstaly na místě a koukaly na vlny. Byli mezi nimi někteří mí muži," vypráví podplukovník Leelana z vesnice na severu Acehu.
"Spousta obětí jsou malé děti. Nesli je jejich rodiče, které však smetla vlna, a tak se všichni utopili," dodává místní lékař Sadli.
Tsunami útočí náhle a nečekaně
Nejčastější příčinou vzniku ničivých "přílivových vln" tsunami je zemětřesení na dně moří a oceánů.
Jde o řetězec za sebou rychle jdoucích vln, které mohou také vyvolat sopečné erupce, sesuvy půdy do moře či dopad velkého meteoritu do oceánu. Název pochází z japonského slova "tsu" - přístav a "nami" - dlouhá vlna.
Právě v Japonsku mají s tsunami zřejmě největší zkušenosti, hrozba "přílivových vln" zde trvá od nepaměti. Po kterémkoli z uvedených uvolnění dynamické energie se dá do pohybu masa vody, která se přesouvá po hladině i v šíři stovek kilometrů.
Grafika ZDE
Zatímco na volném moři má minimální výšku, na pobřeží začíná brzdit a její výška prudce roste. Po první vlně následují další, obvykle ještě ničivější. Tsunami nelze přirovnat k rytmickým vlnám, které způsobuje vítr a které zpravidla omývají pláže světových moří.
Tsunami mohou dosahovat výšky až 30 metrů nad mořskou hladinou a délky až 100 kilometrů. Intervaly, s jakými dopadnou na pobřeží, mohou trvat až čtyři hodiny. Po oceánu se pohybují velkou rychlostí (až 800 km/h) a na své síle či energii ztrácejí jen málo.