V Sýrii se kvůli dlouhodobým bojům zhroutil systém očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) v minulých dnech několikrát upozornila, že by to mohlo znamenat návrat obrny do Sýrie. "Existuje vysoké riziko, že se obrna začne šířit celým regionem. U deseti z 22 prověřovaných případů se potvrdila obrna prvního typu," řekl v Ženevě mluvčí WHO Oliver Rosenbauer.
Dětská obrnaDětská obrna může mít mírnou formu – mezi příznaky onemocnění pak patří zvýšená teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, někdy i ztuhlost zad a nohou. V těchto případech se pacient vyléčí bez trvalých následků. Pokud ovšem viry zasáhnou centrální nervový systém, může vzniknout paralytická dětská obrna s následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Šíří se při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou nebo potravinami. Zdroj: Wikipedia |
Výsledky laboratorních testů u zbylých 12 případů budou známy v nejbližších dnech. Většina postižených jsou děti mladší dvou let, které zřejmě nebyly proti obrně očkovány anebo dostaly místo tří jen jednu vakcinační dávku.Nemocní jsou ze severní provincie Dajr az-Zaur. Jde o první případy výskytu tohoto onemocnění v Sýrii od roku 1999, píše server guardian.co.uk.
V postižené oblasti již začala imunizace, na které se podílí i OSN. Cílem je naočkovat 2,4 milionu dětí nejenom proti obrně, ale také proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám. "Dalším krokem bude prozkoumat tyto izolované viry geneticky a zjistit, odkud pocházejí. To by mělo vnést větší jasno do otázky původu," řekl Rosenbauer. Podle lékařů je pravděpodobné, že nákaza bude mít původ v Pákistánu. Z této země se totiž obrna v minulosti dostala do Egypta a Izraele.
OSN nyní po znepřátelených stranách požaduje dočasné pozastavení bojů, aby mohli pracovníci WHO očkovat ve všech rizikových oblastech. Rebelové a armáda syrského prezidenta Bašára Asada se však dosud k situaci nevyjádřili.
Špička ledovce
Syrské úřady přiznávají, že nejsou schopny zajistit celoplošné očkování, jak tomu bylo před zahájením občanské války. Zatímco před ní, v roce 2010, bylo naočkováno 95 procent populace, letos je to pouhých 45 procent. Obrnu se díky vakcínám podařilo zvládnout ve většině států. Vyskytuje se stále v Afghánistánu, Nigérii a Pákistánu.
Podle Bruce Aylwarda, asistenta vedoucího oddělení WHO, které se zabývá očkováním proti obrně, jsou zjištěné případy nákazy pouhou špičkou ledovce. Syrský konflikt totiž vytvořil dokonalé podmínky pro výskyt a šíření této nemoci. "Je to pověstná dokonalá bouře, do které vstoupila nákaza obrny. Nejedná se jen o syrský problém. Je to problém celého regionu, který vyžaduje koordinovanou spolupráci více států," uvedl Aylward pro server washingtonpost.com.
WHO varovala, že nákaza se může lehce přenést i do sousedních států. Ze země totiž každý den prchají tisíce Syřanů, kteří směřují do uprchlických táborů v Jordánsku a dalších sousedních státech (více o syrskcýh uprchlících čtěte zde).
Mírová konferenceSyrský prezident Bašár Asad ve středu krátce jednal se zmocněncem pro Sýrii Lachdarem Brahímím. Podle agentury AFP šlo o klíčové setkání, které by mohlo přispět k uspořádání mírové konference o Sýrii. Brahímí kvůli tomu v minulých dnech objel několik blízkovýchodních zemí, v Sýrii je od pondělka. Naposledy s Asadem hovořil v prosinci, ale tehdy syrského prezidenta rozzlobil, když prohlásil, že čtyřicetiletá vláda Asadů v Sýrii je už příliš dlouhá. Setkání setkání netrvalo ani hodinu a o jeho obsahu zatím není nic známo. Zdroj: ČTK |
Na hrozící nákazu už reagovalo sedm států z regionu včetně Jordánska, Turecka a Libanonu. Za dva měsíce plánují tyto země očkovat asi 20 milionů dětí z nejohroženějších oblastí. Další vlna očkování by pak měla proběhnout na počátku příštího roku.
Vyhladovění povstalců
Sýrii však neohrožuje jen obrna. WHO varuje před nákazou žloutenky a celé řady dalších nemocí. Velkým strašákem je pak také nedostatek potravin a podvýživa. Syrská armáda v posledních dnech evakuovala tisíce civilistů z vyhladovělého damašského předměstí Muadamíja. Pro evakuované jsou k dispozici přístřešky, které budou v provozu měsíc. Počítá se s tím, že mnozí pak vyhledají své příbuzné mimo Damašek.
Z Muadamíji v úterý vycházely davy lidí, mnozí o berlích, některé museli nést na nosítkách. Mnozí plakali a tvrdili, že v minulých devíti měsících neviděli chléb. "Jedli jsme listy a trávu," řekla jedna žena. Dle BBC je však v Maudamíji stále několik tisíc civilistů, kteří se bojí vyjít ven.
Armáda nepřítelem obsazená předměstí Damašku obléhá dlouhodobě a hodlá je vyhladovět. Postupuje tak i ve východní Ghútě a Jarmúku. Situace je tam prý už tak špatná, že islámští duchovní povolili lidem jíst kočky, psy a osly, jejichž maso se obecně nedoporučuje konzumovat.
Jak pomociUNICEF Český červený kříž Člověk v tísni Charita ČR Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii. |
