Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obří sluneční bouře bude pro moderní svět katastrofou, varují vědci

  12:12aktualizováno  12:12
Velká sluneční bouře by pro Zemi měla katastrofické následky. Škody, které by napáchala, jsou v nynějším věku elektronických sítí a komunikačních systémů nedozírné, varovali vědci z americké Národní akademie věd. Úřady by podle nich mohly úplně ztratit kontrolu nad situací, uvedl vědecký zpravodajský server space.com.
Vědci se snaží Slunci lépe porozumět, aby dokázali případné bouře předpovědět. Ilustrační foto.

Vědci se snaží Slunci lépe porozumět, aby dokázali případné bouře předpovědět. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Předpověď je částečně založena na velké solární bouři, která v roce 1859 vyzkratovala telegrafní dráty v USA i v Evropě a způsobila rozsáhlé požáry. Tato bouře byla možná nejhorší za posledních 200 let, uvádí studie a varuje, že s nástupem moderních rozvaděčů a satelitů je v sázce ještě mnohem víc.

"Dočasné zopakování událostí z roku 1859 by mohlo způsobit podstatně rozsáhlejší - a pravděpodobně katastrofičtější - společenské a ekonomické výpadky," uvádějí vědci.

Když je Slunce v aktivní fázi svého jedenáctiletého cyklu, může rozpoutat silné magnetické bouře, které vyřadí z provozu satelity, ohrozí bezpečnost astronautů a naruší dokonce i komunikační systémy na Zemi. Nejhorší bouře mohou vyřadit rozvodné sítě vyvoláním proudu, který roztaví transformátory.

V zajetí domino efektu

Moderní elektrické rozvaděče jsou tak vzájemně propojené, že velká vesmírná bouře takového druhu, který se dá čekat zhruba jednou za století, může spustit kaskádu výpadků v domino efektu postihujícím celé USA. Jen tam by se bez proudu ocitlo nejméně 130 milionů lidí. Takhle rozsáhlé výpadky, jakkoli jsou považovány za výjimečnou možnost, by postihly další životně důležité systémy.

"Dopady by byly cítit na vzájemně závislé infrastruktuře, například distribuce pitné vody by byla zasažena v řádu několika hodin a rychle se kazící potraviny a léky by byly ztraceny během 12 až 24 hodin. Ihned by bylo postiženo topení či klimatizace, odpadní systémy, telefonní služby, doprava, doplňování paliv a tak dále," uvádí zpráva.

Oprava výpadků by trvala měsíce. Banky by mohly být uzavřeny a obchodování s jinými státy by se mohlo zastavit.

Ukázka z hraného dokumentu Solární bouře stanice Discovery

"Potíže by měly pohotovostní služby a ztraceno by mohlo být řízení a kontrola," píší vědci vedení Danielem Bakerem, ředitelem Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku Coloradské univerzity v Boulderu.

"Ať už by to byly pozemní katastrofy nebo extrémní výkyvy vesmírného 'počasí', důsledky by byly zničující pro moderní společnosti, které závisejí bezpočtem způsobů na moderních technologických systémech," dodává Baker v prohlášení zveřejněném současně se zprávou.

Vědci se snaží Slunci lépe porozumět

I v moderní době už vědci zaznamenali citelné dopady slunečních bouří. V roce 1989 v důsledku jedné z nich vypadla elektřina v celém kanadském Québeku. V roce 2003 deset velkých slunečních erupcí během dvoutýdenního období vyřadilo z provozu dvě družice kolem Země a poškodilo zařízení na palubě Mars orbiteru.

"Slunce je nepochybně životadárnou krví Země," říká Richard Fisher z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). "Abychom zmírnili možné dopady na bezpečnost veřejnosti, je pro nás životně důležité, abychom lépe pochopili extrémní vesmírné události způsobené aktivitou Slunce."

"Sluneční bouře mohou produkovat elektromagnetické pole, které do drátů přivede extrémní proud, vyřadí z provozu elektrické vedení, způsobí všeobecné výpadky proudu a zasáhne komunikační kabely podporující internet," dodává zpráva.

"Nepříznivé vesmírné počasí také produkuje sluneční energetické částice a způsobuje posuny v zemských radiačních pásech, což může poškodit družice používané pro komerční komunikaci, pro GPS a pro předpovídání počasí."

Vědci se především snaží zlepšit své schopnosti v předpovídání těchto bouří. Příští vrchol sluneční aktivity je očekáván kolem roku 2012. Nyní je Slunce v útlumu, ale aktivita může propuknout v kterémkoli okamžiku a nepříznivé vesmírné počasí - jak vážné, nikdo neví - může zuřit rok nebo dva před vrcholem. Někteří vědci předpokládají, že příští vrchol může přinést vážnější důsledky než kterýkoli předchozí.

"Katastrofické selhání komerční a vládní infrastruktury ve vesmíru i na Zemi může být zmírněno kampaní zvyšující informovanost veřejnosti, zlepšením zranitelné infrastruktury a vyvinutím dokonalejších metod předpovídání," uvádí zpráva. "Bez preventivních kroků či plánů může trend zvýšené závislosti učinit společnost v budoucnu zranitelnější."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.