Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kladrubský hřebčín získal obří dotaci. Opraví stáje a vybuduje muzeum

  18:03aktualizováno  18:03
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem získal rekordní dotaci ve výši tří set milionů korun. V úterý mu je přikleplo ministerstvo kultury. Plemenářský podnik se staletou tradicí chce peníze využít k obnově chátrajících budov a vybudování muzea.

Hřebčín v Kladrubech nad Labem | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Už je to jisté, peníze nám byly přiklepnuty a dostali jsme i oficiální potvrzení. Teď čekáme, že nám fondy přidělí člověka, který nám bude v čerpání dotací k ruce," řekl ředitel kladrubského hřebčína Jan Höck.

Hřebčín chce za peníze z Unie nechat opravit boxy plemenných hřebců, ale i další stáje. Rekonstrukci potřebuje také zámek, v němž nyní sídlí vedení hřebčína.

Část peněz půjde i na kostel, který se nachází přímo v areálu hřebčína. Projekt počítá také s opravou sýpky, kde by mohlo vzniknout muzeum starokladrubských koní. Bude také třeba opravit i silnice v okolí a vylepšit hospodářské budovy náležející k hřebčínu.

O velkou dotaci žádali před třemi lety, nedosáhli na ni

Peníze hřebčín získal až napodruhé, první pokus v roce 2009 neprošel kvůli chybě v projektu, což tehdy stálo místo ředitele hřebčína Jaroslava Dražana.

Byl říjnový čtvrtek roku 2009 a do šestnácti hodin musely být na ministerstvu kultury odevzdány projekty s žádostí o evropskou dotaci. Projekt z hřebčína měl na obálce razítko z podatelny s časem 15.55. Ředitel Dražan se tehdy netajil tím, že celý projekt zpracovávali narychlo, ve stresu, až do pozdních nočních hodin.

Nakonec se ukázalo, že v záplavě konkurenčních žádostí takto připravovaná žádost neměla šanci.

"V projektu na obnovu hřebčína jsem nepostřehl chybu, která se týkala výběrového řízení, a proto nebyl projekt přijat. Chybu mi přiznala i firma, která projekt připravovala. Nic to ale nemění na tom, že důsledky padají na mě, jako na ředitele organizace, která o peníze žádá," řekl tehdy ředitel Jaroslav Dražan, který byl vzápětí za uspěchaný projekt odvolán.

Hřebčín v Kladrubech

Historie kladrubského hřebčína sahá až do šestnáctého století. V roce 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu chovu koní v Kladrubech. Roku 1579 nechal císař Rudolf II. povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín.

Rodinné stříbro českého plemenářství se však nevydalo na cestu ke dnu. Ministerstvo dalo hřebčínu možnost reparátu, který napodruhé vyšel. A dokonce mu přidělilo i úředníka, který měl za úkol dohlížet na to, aby se autoři projektu dalších chyb vyvarovali.

Chátraly budovy, nestíhala kanalizace

Zároveň ministerstvo zemědělství uvolnilo 22 milionů korun především na dopracování a zkvalitnění projektové dokumentace, mimoto šla část peněz také na opravy budov, které už byly v neudržitelném stavu.

Když totiž například přišla průtrž mračen, hřebčín plaval. Kanalizace nestíhala a voda se valila nejen do zámku, ale i stájí. Tohle všechno včetně chátrajících budov teď Kladruby opraví za evropské peníze.

"Pokud bychom peníze nedostali, zejména budovy v havarijním stavu, jako jsou maštale, bychom museli začít opravovat z vlastních zdrojů. Nebo bychom u každé budovy museli žádat o mimořádné prostředky," uvedl Höck.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouřková mračna.
Západem Čech se prohnaly silné bouřky, další přijdou během noci

Karlovarským a Plzeňským krajem se přehnaly silné bouřky. Během noci budou postupovat na východ a slábnout. Další bouřky přijdou z jihozápadu během noci a...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.