"Už je to jisté, peníze nám byly přiklepnuty a dostali jsme i oficiální potvrzení. Teď čekáme, že nám fondy přidělí člověka, který nám bude v čerpání dotací k ruce," řekl ředitel kladrubského hřebčína Jan Höck.
Hřebčín chce za peníze z Unie nechat opravit boxy plemenných hřebců, ale i další stáje. Rekonstrukci potřebuje také zámek, v němž nyní sídlí vedení hřebčína.
Část peněz půjde i na kostel, který se nachází přímo v areálu hřebčína. Projekt počítá také s opravou sýpky, kde by mohlo vzniknout muzeum starokladrubských koní. Bude také třeba opravit i silnice v okolí a vylepšit hospodářské budovy náležející k hřebčínu.
O velkou dotaci žádali před třemi lety, nedosáhli na ni
Peníze hřebčín získal až napodruhé, první pokus v roce 2009 neprošel kvůli chybě v projektu, což tehdy stálo místo ředitele hřebčína Jaroslava Dražana.
Byl říjnový čtvrtek roku 2009 a do šestnácti hodin musely být na ministerstvu kultury odevzdány projekty s žádostí o evropskou dotaci. Projekt z hřebčína měl na obálce razítko z podatelny s časem 15.55. Ředitel Dražan se tehdy netajil tím, že celý projekt zpracovávali narychlo, ve stresu, až do pozdních nočních hodin.
Nakonec se ukázalo, že v záplavě konkurenčních žádostí takto připravovaná žádost neměla šanci.
"V projektu na obnovu hřebčína jsem nepostřehl chybu, která se týkala výběrového řízení, a proto nebyl projekt přijat. Chybu mi přiznala i firma, která projekt připravovala. Nic to ale nemění na tom, že důsledky padají na mě, jako na ředitele organizace, která o peníze žádá," řekl tehdy ředitel Jaroslav Dražan, který byl vzápětí za uspěchaný projekt odvolán.
Hřebčín v KladrubechHistorie kladrubského hřebčína sahá až do šestnáctého století. V roce 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu chovu koní v Kladrubech. Roku 1579 nechal císař Rudolf II. povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. |
Rodinné stříbro českého plemenářství se však nevydalo na cestu ke dnu. Ministerstvo dalo hřebčínu možnost reparátu, který napodruhé vyšel. A dokonce mu přidělilo i úředníka, který měl za úkol dohlížet na to, aby se autoři projektu dalších chyb vyvarovali.
Chátraly budovy, nestíhala kanalizace
Zároveň ministerstvo zemědělství uvolnilo 22 milionů korun především na dopracování a zkvalitnění projektové dokumentace, mimoto šla část peněz také na opravy budov, které už byly v neudržitelném stavu.
Když totiž například přišla průtrž mračen, hřebčín plaval. Kanalizace nestíhala a voda se valila nejen do zámku, ale i stájí. Tohle všechno včetně chátrajících budov teď Kladruby opraví za evropské peníze.
"Pokud bychom peníze nedostali, zejména budovy v havarijním stavu, jako jsou maštale, bychom museli začít opravovat z vlastních zdrojů. Nebo bychom u každé budovy museli žádat o mimořádné prostředky," uvedl Höck.
