V šanonech a zásuvkách archivu se nacházejí data vězňů z koncentračních táborů, průkazy nuceně nasazených a záznamy o uprchlících a lidech sledovaných gestapem. Jde o dokumenty, které nacisté na konci druhé světové války nestačili zničit.
Šedým byrokratickým jazykem a s hrůznou precizností jsou tu zaznamenány i sebemenší detaily - od počtu vší na vězňově hlavě až po přesný čas popravy. Historikové věří, že díky dokumentům odhalí řadu nových skutečností o nacistickém běsnění.
Dlouhý proces
Archiv sídlí v sedmnáctitisícovém lázeňském městě Bad Arolsen v německé spolkové zemi Hesensko. Na jeho správě se v roce 1955 dohodlo jedenáct zemí - Belgie, Británie, Francie, Německo, Řecko, Izrael, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Polsko a Spojené státy.
Podobně jako na památník Jad Vašem v Jeruzalémě se na německý archiv mohli obracet pozůstalí, kteří chtěli dohledat osud svých příbuzných. Vzhledem k citlivým soukromým záznamům o obětech však dokumenty nebyly přístupné veřejnosti.
Loni však státy po dlouhých rozhovorech podepsaly smlouvu, která to má změnit. Její součástí je i digitalizace dokumentů. Zaměstnanci archivu už naskenovali 12 milionů složek a data odeslali do Jad Vašem a také do muzea holokaustu ve Washingtonu. K dalším údajům se historikové dostanou, až loňskou smlouvu ratifikují i zbylé tři státy - Francie, Itálie a Řecko. Mají tak učinit ještě letos.
