Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Výstava záběrů, které měnily svět a myšlení o něm

  8:32aktualizováno  17:32
Výstava záběrů, které měnily svět a myšlení o něm Každá fotografie na pařížské výstavě Controverses může být zdrojem bezmála nekonečné debaty o propagandě, plagiátorství, morálce či o samotném médiu fotografie, píše v recenzi Martina Buláková.

Oliviero Toscani; tvůrce reklamní kampaně firmy Benetton | foto: Oliviero Toscani

Když v metru zahlédnete plakát, na němž mnich líbá jeptišku, nejspíš se pozastavíte, abyste se přesvědčili, že vidíte to, co vidíte. Ačkoliv jste o tom snímku už asi slyšeli a nejspíš ho někde viděli, znovu vás překvapí.

Tato fotografie se stala diskutovanou počátkem devadesátých let, kdy se autor Oliviero Toscani, tvůrce reklamní kampaně firmy Benetton, rozhodl šokovat.

Nyní tento záběr zve na výstavu osmi desítek fotografií, které v údobí 1840-2007 způsobily skandál či se staly předmětem soudního řízení. Chronologicky jsou instalovány v prostorách Francouzské národní knihovny v Paříži. Výstava nezahlcuje a tam, kde kontroverze není zřejmá, doplňuje fotografii příběhem, vysvětlující proč záběr pobouřil.

O výstavě

Controverses.   Controverses; plakát k výstavě

Bibliothèque nationale de France, 58, rue de Richelieu, Paris-2e. Výstava trvá do 24. května, otevírací doba: úterý a středa, od 10 do 19 hodin, čtvrtek až sobota od 10 do 20 hodin, v neděli od 12 do 19 hodin, pondělí zavřeno. Vstupné 7€ a 5 €, cena katalogu 45€.

Příběhy

Některé fotografie oné pařížské přehlídky jsou ikonicky známé. Platí to třeba v případě portrétu marxistického revolucionáře Che Guevary; roku 1960 snímek exponoval Kubánec Alberto Korda (1928-2001). Záběr se stal věhlasným bez fotografova svolení; za šest měsíců prodal milion jeho exemplářů italský editor Giangiacomo Feltrinelli.

Alberto Korda: Che Guevara

Německý soud na konci 19. století považoval za skandální fotografii zachycující kancléře a sjednotitele Německa Otto von Bismarcka na smrtelné posteli. Za pořízení fotografie nemohoucího státníka a za její prodej tisku šli fotografové na pět a sedm měsíců do vězení. Snímek se zapsal do dějin i tím, že možná jako první vyvolal zájem médií o soukromý život známých osobností.

Kevin Carter: Africké děvčátko umírá hlady, zatímco za ním čeká na svoji příští dávku sup.

Kam až fotograf může zajít? Má právo fotografovat, i když je to nemorální? Takové otázky kladou některé další exponáty. Z příběhu Jihoafričana Kevina Cartera (1960-1994) naskakuje husí kůže. V prostorách staré Francouzské národní knihovny se snažíte prodrat přes lidi, abyste se mohli zadívat na autorovo tragické dílo: africké děvčátko umírá hlady, zatímco za ním čeká na svoji příští dávku sup. Fotoreportér neunesl tíhu výčitek a obvinění, že hladovým supem byl on sám, a nedlouho poté, co byl za snímek oceněn Pulitzerovou cenou, spáchal sebevraždu.

Jevgenij Chalděj: Sovětský voják umísťuje v posledních dnech 2. světové války rudou vlajku na střechu Říšského sněmu v Berlíně.

Výčet příběhů by mohl ještě být dlouhý. Nechybí tady proslulý záběr zastřeleného vojáka ve španělské občanské válce, kterého měl v tragickém okamžiku v hledáčku Robert Capa. Snímek Jevgenije Chalděje zobrazující sovětského vojáka umísťujícího v posledních dnech druhé světové války rudou vlajku na střechu Říšského sněmu v Berlíně je do pařížské kolekce zařazen i proto, že byl "pouhou" rekonstrukcí skutečné události.

Výstava však není sérií výhradně tragických příběhů. Nedlouho po skončení druhé světové války se stala proslulou fotografie Francouze Roberta Doisnneaua, na níž se líbají milenci před pařížským Hotel de Ville. Vyvolala polemiku, neboť tvůrce scénu naaranžoval.

Proslulý snímek Mana Raye (1890-1976) nazvaný Černá a bílá je z roku 1926 Alice Liddellová. Předobraz Carrollovy Alenky jak ji autor Lewis Carroll sám vyfotil v roce 1858 Malý krok pro člověka, velký krok pro lidstvo. Astronaut Buzz Aldrin při misi na Měsíci, 20. červernce 1969

Barbie s mixérem v zadnici

Expozice vedle toho poukazuje i na zneužití autorských práv. Za doklad slouží videoklip Vogue, v němž zpěvačka Madonna kopíruje v korzetu cudně pózující Marlene Dietrichovou. Nacházejí se zde rovněž fotografie pohybující se na tenkém ledě mezi uměním a pedofilií. Nechybějí ani soudní spory. Některé jsou pikantní: Čtyři roky přetahování a dva miliony dolarů stál soud, v němž se dohadovala společnost Mattel, výrobce mimo jiné panenky Barbie, a umělec Tom Forsythe, jenž v roce 1998 zapíchl panence mixér do zadnice. Mattel prohrál.

Každá fotografie na výstavě Controverses může být zdrojem bezmála nekonečné debaty o propagandě, plagiátorství, morálce či o samotném médiu fotografie od počátku svého vzniku do současnosti.

Aldo Moro, italský premiér. V březnu 1978 ho unesli a zabili příslušníci Rudých brigád. Snímek patrně pořídil některý z jejích členů.

o autorce

Martina Buláková je bývalá výtvarná redaktorka MF DNES, od května pracuje v Paříži jako editorka internetového projektu http://www.presseurop.eu.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.