Masopust, kterému se v některých regionech říká také fašank, se v žádném městě neobešel bez maškarního reje. Ulice i náměstí ožily barevnými maskami, mezi nimiž nikde nechyběla smrtka, kominík a Turek.
Účastníci masopustních průvodů obešli dům po domě a zvali sousedy na veselici, která symbolicky uzavírá zimu a předchází čtyřicetidennímu velikonočnímu půstu.
Stoly se prohýbaly jídlem a pitím. Na mnoha místech se konala tradiční zabijačka spojená s vepřovými hody. Na šťavnatém mase si pochutnali třeba obyvatelé Piletic na Královéhradecku.
Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů a končí před Popeleční středou. Je to doba zabíjaček, besed a zábav, která vrcholí průvodem maskovaných postav.
Tradice, kterou chrání i UNESCO, v uplynulých desetiletích upadala v zapomnění. Mnohé obce se však snaží obyčej obnovit.
Třeba v Lednici na Břeclavsku se to podařilo před 5 lety díky místnímu Okrášlovacímu spolku. Každým rokem se přidávají další a další obce.
Starostové obcí, do nichž se masopust po letech vrátil, se shodují, že tradice nejen oživuje život v obci, ale navíc pomáhá utužovat dobré sousedské vztahy.
