Čtyřiaosmdesátiletá panovnice absolvovala ceremonii k otevření parlamentu pošestapadesáté. Jako vždy ji provázela spousta mnohasetletých tradic.
Monarchie přece nemůže riskovat třeba opakování takzvaného Spiknutí střelného prachu z roku 1605, kdy se skupina anglických katolických šlechticů pokusila vyhodit při zahajovacím zasedání parlamentu do povětří Westminsterský palác a zabít tak krále Jakuba I.
Atentát se sice nezdařil, od té doby však prohledává královský strážce ještě před příchodem panovníka či panovnice sklepení parlamentu, zda tam náhodou nejsou nějaké ty soudky se střelným prachem.
Jakmile je jednou zajištěna královnina bezpečnost, panovnice vyráží se svým čtyřspřežím a zlatým kočárem z nedalekého Buckinghamského paláce. Letos Alžběta II. i s vévodou z Edinburghu opustili královské sídlo v Londýně v 11 hodin dopoledne. Tradičně je při tom doprovázel jízdní regiment britské armády.
Po příjezdu do parlamentu si panovnice nasadila britskou korunu a speciální plášť a odebrala se do Sněmovny lordů, tedy horní komory parlamentu, kde se otevírací ceremoniál pravidelně odehrává.
Do dolní sněmovny totiž žádný panovník nevkročil od roku 1642, připomněl deník The Times na svém webu. Tehdy tam Karel I. přišel zadržet pět nejvzpurnějších členů parlamentu. Ti před ním ale prchli a pro krále se stala akce katastrofou.
Někdejší premiérka Margaret Thatcherová na slavnostním zahájení nového zasedacího období britského parlamentu (25. května 2010)
Ve Sněmovně lordů pak současná královna i s manželem, vévodou z Edinburghu, zamířila na trůn, aby zahájila ceremoniál. "Mí lordové, račte se usadit," pronesla, jenže tradicím nebyl konec.
V horní komoře totiž chyběli nově zvolení poslanci. Aby jim královnina řeč neunikla, došel si pro ně královský posel a uvaděč panovníků ve Sněmovně lordů, kterému se přezdívá dle jeho pomůcky Černá hůl.
A podle tradice mu zabouchli dveře dolní komory přímo před nosem, aby mu tak dali najevo nezávislost poslanců. Načež posel třikrát zabušil na dveře dolní komory svou černou holí a poslanci ho následovali do horní komory. Nutno dodat, že i tento zvyk se váže k neslavnému pokusu Karla I. o zatčení pěti poslanců.
Královský posel klepe na dveře dolní sněmovny, aby vyzval poslance k návštěvě královniny řeči k zahájení nového zasedacího období parlamentu (25. kvěna 2010)
Poté, co členové dolní sněmovny dorazili, pustila se panovnice do čtení projevu, který připravila nová vláda. "Moji lordové a členové dolní sněmovny. Legislativní program mé vlády bude založen na principech svobody, poctivosti a zodpovědnosti. Hlavní prioritou je snížení deficitu a obnovení ekonomického růstu," zahájila letos trůnní řeč královna.
Nově zvolení poslanci směřují z dolní komory parlamentu do Sněmovny lordů na královninu řeč, kterou panovnice zahájí nové zasedací období parlamentu (25. května 2010)
Koaliční kabinet jejími ústy také slíbil rozsáhlé změny politického systému, omezení počtu přistěhovalců a referendum o případném přesunu dalších pravomocí z Británie do Bruselu.
Britský premiér David Cameron na slavnostním zahájení nového zasedacího období britského parlamentu (25. května 2010)
Novou vládu vytvořili po patových volbách 6. května, kdy ani jedna ze stran nezískala pohodlnou parlamentní většinu, konzervativci a liberálové. Koalici přitom Spojené království zažilo naposledy za 2. světové války, kdy Alžběta II. ještě nestála v čele ostrovního království.
Co dále zaznělo v královnině projevuProjev představil 22 zákonů, které chce vláda premiéra Davida Camerona schválit během příštích 18 měsíců. Záměry neobsahují žádné překvapení, protože o nich mluvili představitelé obou koaličních stran od voleb poměrně často. Královna potvrdila, že omezování rozpočtového schodku a obnovení ekonomického růstu je pro vládu hlavní prioritou. Britský deficit se pohybuje kolem 11 procent hrubého domácího produktu. Vláda už v pondělí představila škrty ve výši 6,2 miliardy liber, které provede ještě letos. Koalice hodlá zavést závazné pětileté funkční období parlamentu a uskutečnit referendum o změně volebního systému na systém alternativního hlasování. Ten by měl zajistit zmírnění důsledků dosavadního většinového systému výhodného pro dvě hlavní strany. Vláda předpokládá i reformu Sněmovny lordů, která by měla být volena poměrným systémem. Vládní program potvrdil uspořádání referend o případných přesunech dalších pravomocí z Británie do Bruselu. Bude také omezen počet přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii. Vláda zruší nepopulární plán zavádění průkazů totožnosti a hodlá urychlit zvyšování věku pro odchod do důchodu. Nynější plány počítají se zvýšením na 66 let v roce 2024. zdroj: ČTK |