Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Před dvaceti lety začala první „válka v přímém přenosu“

  15:36aktualizováno  15:36
Přesně před dvaceti lety zahájila americká armáda s řadou spojenců v Perském zálivu operaci Pouštní bouře. Svět tak reagoval na iráckou invazi do Kuvajtu v srpnu 1990. Za měsíc a půl Iráčany z bohatého Kuvajtu vyhnali, svrhnout diktátora Saddáma Husajna se jim ale nepodařilo. Válka v Zálivu si podle některých odhadů za šest neděl vyžádala na 145 tisíc životů.

Symbolem první války v Perském zálivu se staly hořící ropné vrty na severu Kuvajtu. Ty zapálili prchající iráčtí vojáci. (1990) | foto: Profimedia.cz

Válka v Perském zálivu patří k největším vojenským konfrontacím od druhé světové války a někdy se jí přezdívá první válka "v přímém přenosu". Několikatýdenní válečné běsnění takřka nepřetržitě přenášely desítky televizních stanic do celého světa.

Lednovým vpádem do Perského zálivu americká armáda spolu s vojáky čtyřiatřiceti států včetně Československa odpověděla na iráckou invazi do Kuvajtu o pět měsíců dříve, kdy Saddám Husajn z velmoci v produkci černého zlata udělal 19. provincii Iráku.

Irácký prezident Saddám Husajn (uprostřed) zaútočil na Kuvajt 2. srpna 1990.

Invazi odsoudil skoro celý svět, mimo jiné třeba OSN či Liga arabských států. Sankce vůči Iráku zavedla i Čína a tehdejší Sovětský svaz. Naopak Organizace pro osvobození Palestiny, Jordánsko, Tunisko, Alžírsko nebo Súdán krok Saddáma Husajna přivítaly.

Protiirácká koalice do boje vyslala necelých 700 tisíc vojáků, většina z nich pocházela ze Spojených států. Irák měl v bohatém Kuvajtu přes půl milionu mužů. Na šedesát tisíc iráckých vojáků skončilo v zajetí.

Po celou dobu operace Pouštní bouře byla hrozba použití chemických zbraní.

Spojenci irácké vojáky z malé monarchie vyhnali přesně po 43 dnech: Kuvajt byl osvobozen 28. února 1991. Za necelých padesát dnů ale podle nejčernějších odhadů o život přišlo na 145 tisíc lidí, z toho asi 110 tisíc iráckých vojáků, 40 tisíc iráckých civilistů a 340 vojáků spojeneckých sil.

Mrtví iráčtí vojáci v severním Kuvajtu v únoru 1991.

Jeden z hlavních důvodů, proč se "Tyran nad Tigridem" rozhodl napadnout Kuvajt, byla neschopnost Iráku vymanit se z dluhů po osmileté irácko-íránské válce. Země mohla platit jen ropou, nic moc jiného neměla, jenže největší vývozce černého zlata byl právě sousední Kuvajt.

I proto iráčtí vojáci při ústupu zapálili přes 700 ropných vrtů. Uhasit se je podařilo až v listopadu 1991. Každý den v Kuvajtu shořelo okolo šesti milionů barelů ropy a zemi zamořovaly saze, aeorosoly, nespálené sloučeniny uhlíku, oxidy síry a dusíku. Plameny byly vidět na 1 100 kilometrů daleko.

Z Kuvajtu ustupující irácké jednotky po sobě zanechávaly zapálené ropné vrty. Na jejich hašení se podílely skupiny hasičů z celého světa. (1. října 1991)

I když válka skončila osvobozením Kuvajtu, sesadit iráckého diktátora se Američanům s prezidentem Georgem Bushem nepodařilo. Saddám Husajn byl u moci až do roku 2003: do americko-britské invaze do Iráku, kterou vedl Bushův syn George W. Bush.

Prezident George Bush navštívil základnu amerických jednotek v Saudské Arábii. (22. listopadu 1990)

NÁKLADY OPERACE POUŠTNÍ BOUŘE

Náklady údajně činily 61 miliard dolarů (podle jiných údajů až 71 miliard dolarů). Z toho více než 53 miliard pokryly jiné země: Kuvajt, Saúdská Arábie a státy Perského zálivu poskytly 36 miliard, Německo a Japonsko dohromady 16 miliard.

Škody v Iráku se odhadovaly na 200 miliard dolarů na infrastruktuře a 60 miliard dolarů v Kuvajtu.



Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.