Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Před 70 lety útok Luftwaffe srovnal se zemí anglické Coventry

  22:39aktualizováno  22:39
Přesně před 70 lety zaútočili němečtí piloti Luftwaffe na britské město Coventry. V průběhu jedenácti hodin ničivého náletu se na něj seslali tisíce zápalných bomb. Průmyslové centrum Anglie srovnali se zemí takovým způsobem, jaký svět do té doby nezažil.

Muž stojí uprostřed sutin rozbombardované katedrály v Coventry. (listopad 1940) | foto: Profimedia.cz

Bombardování si vyžádalo stovky obětí. Pro totální zkázu vedenou ze vzduchu dokonce Němci vymysleli nový termín - coventrizace.

Třísettisícové město ve středu Anglie si nacisté nevybrali náhodou. Coventry tehdy mělo nezastupitelnou funkci v ostrovním válečném průmyslu. Město, které kdysi proslulo výrobou hodinek, se počátkem 20. století proměnilo v centrum automobilového průmyslu. Soustředily se v něm i zbrojařské a muniční továrny, a nechyběl ani závod na výrobu leteckých motorů.

Německé letectvo vybombardovalo anglické Coventry během jediné noci ze 14. na 15. listopadu 1940.

Německé letectvo vybombardovalo anglické Coventry během jediné noci ze 14. na 15. listopadu 1940.

Operaci s poetickým názvem "Měsíční sonáta" naplánovali velící generálové Luftwaffe Albert Kesselring a Hugo Sperrle. Traduje se, že nálet byl odvetou za nepříliš podařené bombardování Mnichova britskými letci z RAF. To se uskutečnilo o pouhý týden dříve, 8. listopadu 1940.

Útok na baštu nacistické strany NSDAP údajně rozzuřil Adolfa Hitlera. Odpoledne 14. listopadu 1940 proto k dobře utajené akci z okupované Francie vzlétlo pět set letadel. A i když britské tajné služby věděly, že Luftwaffe chystá další letecký útok na Británii, přesné místo náletu nedokázaly včas určit.

Ráno 17. listopadu 1940. Lidé procházejí troskami anglického města Coventry.

Ráno 17. listopadu 1940. Lidé procházejí troskami anglického města Coventry.

Deset minut před půl osmou večer ozářily nebe nad Coventry signální rakety z bombardérů Heinkel He 111. Bombardéry shazovaly vysoce výbušné zápalné bomby na bázi bílého fosforu. Ty z města udělaly jeden ohromný, z velké dálky viditelný terč, který další bombardéry Luftwaffe s běžnými pumami nemohly minout.

Záři prý viděli piloti ze vzdálenosti 240 kilometrů. Nálet mohl začít. V průběhu jedenácti hodin na Coventry dopadlo 30 tisíc zápalných pum, 500 tun vysoce explozivních bomb a několik desítek padákových min.

Britský premiér Winston Churchill (uprostřed) na návštěvě ve vybombardovaném Coventry. (listopad 1940)

Britský premiér Winston Churchill (uprostřed) na návštěvě ve vybombardovaném Coventry. (listopad 1940)

Ty měly obzvlášť pustošivý účinek. Neslyšně se snášely k cíli a když při kontaktu se zemí explodovaly, nezůstal v okruhu 100 metrů kámen na kameni.

Druhý den ve čtvrt na sedm ráno siréna oznámila, že akutní nebezpečí pominulo. Těm, kteří nálet přežili v protileteckých krytech nebo sklepeních, se naskytl obraz naprosté zkázy.

Katedrálu v Coventry ponechali Britové jako připomínku bombardování v listopadu 1940.

Katedrálu v Coventry ponechali Britové jako připomínku bombardování v listopadu 1940.

Historické jádro Coventry s proslulou katedrálou sv. Michala bylo srovnáno se zemí, zničeno bylo přes čtyři tisíce domů a tři čtvrtiny místních továren.

O tom, kolik lidí tehdy nálet nepřežilo, se dodnes spekuluje. Uvádí se čísla mezi 380 až 554. Ostatky některých lidí byly tak spálené, že se je nepodařilo identifikovat. Stovky lidí utrpěly ranění. Těžce zkoušené obyvatele Coventry později přijel povzbudit král Jiří VI.

BOMBARDOVÁNÍ COVENTRY

Během druhé světové války bylo Coventry bombardováno několikrát, nálet z listopadu 1940 byl jednoznačně nejničivější. Vysoký počet obětí si vyžádal i letecký útok z dubna 1941, při němž údajně zahynulo přes 450 lidí.

Poslední německý nálet na město uskutečnily německé letecké síly v srpnu 1942. Za poslední velký nálet v rámci takzvané bleskové války (Blitzkrieg) se považuje útok na Londýn z 10. května 1941. Poté se Německo soustředilo převážně na východní frontu. Během devítiměsíčního bombardování Británie zemřelo 43 tisíc obyvatel, polovina z nich v Londýně.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
ČSSD nezúročila prosperitu a brutálně propadla, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.