Spousta věcí se změnila, shodují se obyvatelé New Orleans. Tak třeba nájmy. Když opadla voda, která se na město vyvalila skrz protržené ochranné hráze, vystřelily ceny za pronájmy raketově vzhůru.
"To je největší problém po Katrině. Před ní si šlo najít dům za 400 až 500 dolarů měsíčně. Teď zaplatíte tisíc až dva tisíce, což je pro hodně lidí příliš," vypočetla pětatřicetiletá barmanka Dawn Kessleringová, která pracuje v proslulém podniku The Old Absinthe House na Bourbon Street.
Její slova potvrzuje i realitní makléř Roy Guste z agentury Dorin Bennett Sotheby´s. Podle něj za to může fakt, že většina domů byla poničena a lidé neměli kam jít. "Ceny jsou pořád vysoko, ale už ne tak moc," podotkl.
Podobně na tom byly i domy na prodej. Těch neponičených totiž moc nezbylo. Jejich cenu ale srazila finanční krize a nyní i ropná skvrna v Mexickém zálivu.
"Lidé se bojí, že dům kvůli ní ztratí hodnotu a tak se trh zpomalil," míní Guste, který sám přečkal hurikán doma ve Francouzské čtvrti.
Ta zůstala při běsnění přírodního živlu poměrně ušetřena. Díky tomu, že je výše položena než ostatní části New Orleans, ji voda z jezera kompletně nezaplavila.
Většina obyvatel louisianského města ale takové štěstí neměla. Když se na konci srpna 2005 přihnal k městu hurikán a navíc 80 procent města zaplavila po protržení hrází voda, statisíce lidí musely být evakuovány. Do svých domovů se mohli vrátit až po týdnech nebo dokonce měsících a našli tam často totální zkázu.
Mnohde dlouho nešel proud a v některých čtvrtích dodnes neotevřeli školy, nemocnice nebo třeba i hasičské stanice. Na předměstích New Orleans čekají na svůj další osud i tisíce zdevastovaných a opuštěných domů.
Obyvatelé města se při evakuaci v srpnu 2005 rozprchli na všechny strany, spousta skončila v Houstonu, další jeli za rodinami třeba do Alabamy nebo Mississippi. Zedník Terry Fiorello se sbalil a odjel z města už 28. srpna, tedy den před úderem hurikánu. Nejprve strávil tři týdny u přátel v Mississippi, poté šest měsíců ve městě Baton Rouge.
Když se do rodného New Orleans vrátil, rozhodl se vyplavený dům prodat a přestěhovat se. "Trvalo to asi rok, než jsem se zase usadil. Ale jsou lidé, kteří se ještě teď snaží opravovat své domovy," popsal.
Pět let po KatriněPřesná čísla neexistují, ale podle odhadů zůstávají v provizorních přístřešcích stále tisíce lidí. V New Orleans Katrina a povodně zničily na 135 tisíc obydlí. Po hurikánu ve městě klesla i populace: před Katrinou tam žilo více než 455 tisíc rezidentů, o rok později jen zhruba 208 tisíc. Lidé se ale postupně vraceli a za další čtyři roky mělo město kolem 350 tisíc obyvatel. |
A zatímco dalším trval návrat k normálu třeba i tři roky, mnohým se naopak povedlo uspořádat si život i dříve.
Třeba pracovník jednoho z místních hotelů Barras Franklin tvrdí, že to zvládl za šest měsíců. Když se vrátil už po několika týdnech do zdevastovaného města, našel jen práci, při níž odklízel trosky.
A slavné historické centrum? To už moc stop po ničivém hurikánu nenese a vracejí se do něj turisté. Podle Dawn Kessleringové se ale stále ještě nedostalo do starých kolejí.
"Turismus už po Katrině nikdy nebyl jako předtím. Je tady tak třetina hostů, než chodívalo dříve," rozhlédla se po poloprázdném baru na Bourbon Street.
Polední tržbu jí zajišťovala asi desítka hostů, jejichž počet se rozrostl až na večer, kdy se přeci jen více zaplnila i slavná ulice.
Katrina v New OrleansCo se před pěti lety na jihu Spojených států odehrálo? U Baham se 23. srpna 2005 zformovala tropická bouře, která přerostla v hurikán Katrinu. Nejprve se prohnala Floridou a dalšími státy USA a 29. srpna se objevila nad Louisianou, kde zanechala nejvíce škod a hlavně obětí. V New Orleans nařídil tehdejší starosta Ray Nagin den před příchodem živlu povinnou evakuaci, desetitisíce většinou chudých a starých lidí ale zůstaly. Katrina nakonec město jen okrajově "lízla", osudnými se ale staly ochranné hráze u jezera Pontchartrain a napojených kanálů. Hráze na některých místech nevydržely nápor a 80 procent města se ocitlo pod vodou. Zemřely stovky lidí, na 40 procent obětí hurikánu se utopilo. Mnozí utonuli i na půdách, kam se schovali před stále stoupající vodou a nepovedlo se jim už dostat na střechu. Louisianské úřady nakonec napočítaly 1 464 mrtvol, většina z nich byla právě v new Orleans. Celkem Katrina zabila v USA přes 1 800 lidí (zasáhla kromě Floridy a Louisiany ještě Missisippi, Alabamu, Georgii, Kentucky a Ohio). New Orleans zachvátil krátce po katastrofě chaos a rabování. Zatímco mnozí hledali v opuštěných obchodech jídlo a pití, běžné byly i rabující gangy. Policisté se tak nakonec místo hledání přeživších museli snažit dostat město opět pod kontrolu. Situaci stěžoval fakt, že třetina jejich kolegů pár dní před hurikánem jednoduše utekla, někteří i ve služebních vozech. Starosta následně vyhlásil zákaz vycházení a do města se sjely tisíce členů Národní gardy. 6. září pak Nagin nařídil i ze zdravotních důvodů další povinnou evakuaci pro všechny, kteří se nepodíleli na úklidu škod a zjednání pořádku ve městě. Lidé tehdy kritizovali pomalou a nedostatečnou pomoc. Obrovská kritika se snesla na administrativu tehdejšího prezidenta George Bushe, kterému lidé vyčítali, že reagoval pozdě a neefektivně. |