"Kéž nás naše setkání inspiruje k obnovené lásce k principům Starého zákona a k touze překonat všechny překážky ke smíření křesťanů a židů," řekl papež na památné hoře Nebo.
Papež si počátkem roku rozhněval Židy zrušením exkomunikace ultrakonzervativního britského biskupa Richarda Williamsona, který popíral holokaust v jeho plném rozsahu. Papež pak několikrát antisemitismus důrazně odsoudil. Pobouření Židů také zmírnil fakt, že Vatikán přiznal chybu.
Papežova návštěva na hoře Nebo byla první z několika zastavení na biblických místech při jeho blízkovýchodní cestě. Z hory se papež vydal k městu Madaba, kde položil základní kámen univerzity latinského patriarchátu. Cestu lemovaly stovky lidí s jordánskými a vatikánskými vlajkami.
Svatý otec také navštívil jordánskou metropoli Ammán, kde se v největší tuzemské mešitě Husajna Bin Talála setkal s vysokými představiteli muslimů. Papež připustil, že mezi různými náboženskými tradicemi existuje napětí a spory, ale zdůraznil, že skutečným důvodem bývá často ideologická manipulace s vírou, většinou za politickými účely.
Důrazně se postavil proti názorům, že náboženství je příčinou rozdělení ve světě. "Muslimové a křesťané dnes právě kvůli významu své společné historie, kterou tak hojně poznamenala neporozumění, musí usilovat o to, aby byli uznáváni jako vyznavači Boha, přitom si musí být vědomi společného původu všech lidských bytostí a jejich důstojnosti," řekl papež. "Křesťané a muslimové mají společně hledat vše spravedlivé a pravdivé," zdůraznil.
Nejvyšší představitel římskokatolické církve v pátek přicestoval do Jordánska, které je jeho první zastávkou na osmidenní cestě po Blízkém východě, během níž navštíví Izrael a palestinská území. V Ammánu vyjádřil hlubokou úctu k islámu a také naději, že by katolická církev mohla významně přispět k míru na Blízkém východě.
