Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Panoptikum ministrů zdravotnictví

  16:53aktualizováno  3. listopadu 11:58
Na málokterém ministerstvu se mění šéfové tak často, jako v resortu zdravotnictví. Od rozdělení republiky se v jeho čele vystřídalo již devět ministrů. Někteří z nich vydrželi roky, jiní jen několik měsíců. iDNES přináší jejich přehled.

Další v řadě ministrů zdravotnictví, David Rath. | foto: David PortMF DNES

Petr Lom

1992-1993 Petr Lom (ODS) - Funkce se ujal po volbách v červenci 1992, počátkem roku 1993 rozběhl pojištěnecký systém. Do půl roku byl ale odvolán, když proti němu protestovali ambulantní lékaři. Působil jako velvyslanec v Pobřeží slonoviny. V květnu 2003 zemřel.

Luděk Rubáš

1993-1995 Luděk Rubáš (ODS) - Premiér Václav Klaus jej v červnu 1993 navrhl do své vlády jako Lomova kritika. Po dvou letech ve funkci se dostal do sporu s lékařskou komorou a poslanci kvůli narůstající nerovnováze mezi výdaji a příjmy resortu. Dnes je jednatelem soukromé společnosti.

Jan Stráský

1995-1998 Jan Stráský (ODS) - Premiér Klaus jej povolal do čela kritizovaného resortu koncem roku 1995. Ekonom Stráský byl zatím jediným ministrem zdravotnictví, který nebyl profesí lékař. Funkci opustil při demisi celé vlády v roce 1997. Nyní je ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Zuzana Roithová

1998 Zuzana Roithová (nestraník) - Ministryně zdravotnictví v dočasné vládě Josefa Tošovského. K prioritám řadila především optimalizaci sítě lůžkových zařízení. Ve funkci skončila po předčasných volbách v roce 1998. Dnes je senátorkou.

Ivan David

1998-1999 Ivan David (ČSSD) - Tento psychiatr patřil k nejvíce kritizovaným ministrům vlády Miloše Zemana. Pokusil se resort řídit direktivně. Po protestech lékařů podal demisi. Dnes šéfuje psychiatrické léčebně v Bohnicích.

Bohumil Fišer


2000-2002 Bohumil Fišer
(ČSSD) - Premiér Zeman zařadil tohoto vědce do svého týmu v únoru 2000. Jeho úkolem bylo mimo jiné uklidnit rozbouřenou situaci mezi zaměstnanci ve zdravotnictví. Dnes učí na brněnské vysoké škole.

Marie Součková


2002-2004 Marie Součková
(ČSSD) - Ortopedku a místopředsedkyni strany si vybral do vlády premiér Vladimír Špidla po volbách v roce 2002. Ve funkci vydržela do dubna 2004, o jejím odvolání se mluvilo už od podzimu 2003. Osudnou se jí stal návrh koncepce zdravotnictví. Dnes se specializuje na práci s handicapovanými dětmi.

Josef Kubinyi


2004 Jozef Kubinyi
(ČSSD) - Lékař a šéf zdravotní komise ČSSD na ministerstvu vydržel necelé čtyři měsíce. Koncepce reformy, kterou Kubinyi představil několik dní před odchodem z funkce, navrhovala řadu změn, jež se setkaly v ČSSD s nesouhlasem. Ze dne na den zakázal klecová lůžka. Dnes pracuje jako poslanec.

Milada Emmerová

2004-2005 Milada Emmerová (ČSSD) - Poslankyně a sociálnědemokratická expertka na zdravotnictví stanula v čele ministerstva v srpnu 2004, v úřadu ji nechal i Grossův nástupce Paroubek. Emmerová byla proti převodu krajských nemocnic na obchodní společnosti a dostala se i do sporů s praktickými lékaři, kteří si stěžovali na zpožďování plateb od pojišťoven. To jí nakonec stálo místo. Dnes pracuje jako náměstkyně v plzeňské Fakultní nemocnici.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První volební den v pražské Hostivaři (20. října 2017)
SEZNAM: Kandidáti zvolení ve volbách 2017 do Poslanecké sněmovny

Přinášíme vám seznam nově zvolených členů Poslanecké sněmovny seřazených podle politických stran a volebních krajů.  celý článek

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.