"Turecko je sekulární a sekulární také zůstane," skandovali demonstranti na náměstí Tandogan. Mávali tureckými vlajkami a obrazy Kemala Atatürka. Právě on v Turecku oddělil církev od státu.
Na pořádek dohlíželo deset tisíc policistů, ale demonstrace byla klidná.
Tisíce lidí z celého Turecka se v Ankaře sešly kvůli blížícím se prezidentským volbám. Hlavu státu zvolí parlament v květnu, ale už teď je jisté, že budoucího prezidenta určí nejsilnější strana AK.
Nejčastěji se skloňuje jméno současného premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, ale davům v ankarských ulicích vadí jeho náboženské založení. "Jsme tady, abychom bránili republiku. Jsme tady, abychom chránili práva žen, která nám dal Atatürk. Doufám, že se Erdogan nestane prezidentem," řekl 28letý obchodník Sanem Erdem.
Politickou situaci zjitřil i odstupující prezident Ahmet Necdet Sezer. Prohlásil, že turecký sekulární systém vlády čelí největší hrozbě od založení republiky v roce 1923.
Erdogan sám se snaží obavy rozptýlit. Tvrdí, že žádnou islamistickou agendu nechystá, že s minulostí skoncoval a že je z něj konzervativní demokrat. Během jeho vlády zažívá Turecko ekonomický růst a otevřelo jednání o vstupu do EU.
Veřejnost je ve vztahu k Erdoganovi polarizovaná. Charismatický státník je na jednu stranu nejoblíbenějším politikem v zemi, na druhou stranu ho za prezidenta nechce víc než polovina populace.
Strana AK, která má v parlamentu rozhodující většinu, rozhodne o svém kandidátovi koncem dubna. Zda-li to bude Erdogan se podle poslance Egemena Bagise občané dozvědí nejdříve 23. dubna. Rozhodnutí strany pak posvětí květnové parlamentní hlasování.
